ahoj a


ahoj ah

Komentáře

1 Tereza Holanová | E-mail | Web | 10. července 2008 v 10:59 | Reagovat

Komentáře z Epiky (čteno odspoda):

Toto dílo se krásně čte za doprovodu přidané hudby, leč bohužel 90% čtenářů jsou humanitnějšího zaměření a mohou se smířit s tím, že odkaz na hudbu nemusí nutně fungovat - přece jen , co je to proti tomuto vznešenému na city velmi dobře působícímu dílu. Proto přidávám konečný odkaz na cílovou MP3 http://ftp4.jhb23bu2dowind.org/lofi/93/3139373.mp3 Jako technický dodatek doporučím si nastavit přehrávací program na nekonečnou smyčku (loopback) - vhodnou pro relaxační čtení. Lehké opakování v tomto případě vůbec nevadí. Piš dál i přesto, že mé hodnocení nevyplývá jasně ze symbolové ikony :-)

Vloženo: 25.09.2007 18:19 | autor: Losted-in-time

Nejlepší text, co jsem od Tebe četla...tip

Vloženo: 12.08.2007 17:29 | autor: Darkny

velmi působivé... skvělá práce! - a přidávám i TIP

Vloženo: 03.08.2007 08:41 | autor: anquetil

Ten příběh napsal sám život, který občas překvapí svou osudovostí. Provází ho obvykle spousta výčitek - co kdyby... Ale co se stalo se asi mělo stát, nezávisle na nás. Povídka je napsána velmi poutavě, díky, želvičko. ni.

Vloženo: 03.08.2007 08:30 | autor: Hariet

Nechápu, proč jsem si to nepřečetla dřív. Je v tom hodně moudrosti a obdivuji tě, že dokážeš lidem říkat věty typu, mám tě ráda. Mně v tom brání vrozená uzavřenost, jen dětem jsem schpná tohle povědět.

Vloženo: 03.08.2007 08:07 | autor: Rozinka

děkuji moc... ta událost se stala před čtyřmi lety a tuto ?povídku jsem napsala nějaký měsíc poté... když jsem ji sem ale vkládala (přepisovala do PC, protože tehdy byla součástí ještě ručně psaného "zpovědníku"), dost jsem ji překopala, "zvěcnila"...dnes už je to jen vzpomínka, konstatování...Jako událost to bylo hrozné, dodnes si pamatuji detaily - jak jsme potom s kamarádkou zůstaly na koupališti až do zavíračky - byť totálně strnulé, neschopné slova - protože jsme se bály pohybu, toho, kdy se vědomí rozhodne pracovat, nebo to, jak na koupák později dorazili novináři, na místo, kde se vše událo, položili černou svíčku, kterou si fotografovali...

Vloženo: 02.08.2007 16:19 | autor: želva

Niekedy nastanú chvíle, keď máme príliš veľa otázok a žiadnu odpoveď.A slovo keby nikdy nič nerieši. Pekne spracované, oslovilo ma.

Vloženo: 02.08.2007 15:35 | autor: adammi

Název kritiky: Nepíšeš jako Bůh, ale jako Bohyně!!!

Já nemám slov, je to strašně krásný příběh. Jen je škoda, že se tento příběh neodehrál jen ve Tvé fantazii :-( A souhlas s Adrianou :-)

Vloženo: 26.07.2007 22:22 | autor: HanysFM

naprosto s tebou souhlasím!

Vloženo: 25.06.2007 11:47 | autor: Adriana Bártová

děkuji :-) trpké zkušenosti bohužel přichází v chvílích, kdy o ně nikdo nestojí, zlé věci se dějí lidem, kteří je nezaslouží a tak podobně... a cennost jakékoliv bolesti si uvědomujeme až dodatečně...

Vloženo: 24.06.2007 19:56 | autor: želva

tklivý příběh svým tématem,v závěru se mi líbí, že tahle drsná skušenost ti ukázala, co je v životě nejdůležitější, je to smutné, ale buď ráda, že jsi tuhle zkušenost udělala už nyní, někteří na ni čekají celý život a nedokážou si vážit toho, co mají, ty už to dneska dokážeš

Vloženo: 14.06.2007 11:15 | autor: Adriana Bártová

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.