ahoj a


ahoj ah

Norsko a Evropská unie

15. května 2008 v 9:17 | Tereza Holanová |  norské ozvěny
V roce 1962 podalo Norsko spolu s Velkou Británií, Dánskem a Irskem přihlášku do Evropského hospodářského prostoru (EHS). Stávající členové, zejména Francie, se bály přílišného přílivu Britů; Charles de Gaulle uplatnil právo veta a země byly odmítnuty.[1]
Ty samé státy podaly v roce 1967 přihlášku do EHS znovu. Zatímco Velká Británie, Dánsko a Irsko v roce 1973 do EHS skutečně vstoupily, Norové se v celonárodním referendu (1972) vyjádřili záporně (53,6%). Vláda tedy smlouvu o vstupu parlamentu k ratifikaci nepředkládala a Norsko zůstalo nadále pouze členem ESVO.[2]

Třetí přihlášku podalo Norsko 25. listopadu 1992. Jednání o vstupu, která Norové zahájili v roce 1993, probíhala paralelně s jednáním o vstupu Švédska, Finska (státy Severské rady) a Rakouska. Nad těmito zeměmi Norsko jednoznačně vynikalo vyspělou ekonomikou, ve většině oblastí plně vyhovovalo standardům EU (úroveň demokracie, vzdělání, vědy, výzkumu, ochrana životního prostředí…).
Jednání o vstupu se protáhla do konce února 1994 - EU řešila otázku, zda získají rybáři z ostatních zemí EU oprávnění lovit na norském pobřeží. Kromě toho se řešily otázky, za jakých podmínek se otevře evropský trh norským rybím výrobkům. Dohoda, která znamenala pro obě zúčastněné strany kompromis, nakonec podepsána byla.[3] V referendu se však 52,5% občanů vyjádřilo záporně. Proti členství byly strana Venstre, Křesťanská lidová strana, Socialistická levicová strana a Strana středu (hájí zájmy rolníků, nezájem o členství vyjadřovala i ve všech předešlých jednáních). Kromě toho vznikala různá politická hnutí, která hlasitě demonstrovala nesouhlas se vstupem do EU (např. "NE Evropskému společenství", hlásili se k němu příslušníci všech politických orientací včetně krajní levice). Charakteristická byla spolupráce těchto hnutí s těmi politickými stranami, které se členstvím rovněž nesouhlasily. V organizacích tohoto druhu se celkem nashromáždilo kolem 140 000 členů.
Naopak, vznikala i hnutí, která členství Norska v Evropském společenství (ES), později EU podporovala, aktivisté si však nikdy nesjednali takovou podporu jako odpůrci. Norské členství v Unii podporovala např. politická strana Hiyre.[4] Veřejnost ale nebyla spokojena s tím, že agitaci zajišťovaly především vládní úřady a média.
Argumenty pro členství
Norsko zažívá od 60. let minulého století hospodářský rozvoj, vstupem do EU by došlo k navýšení zaměstnanosti, exportu, země by zaznamenala další ekonomický růst.
Argumenty proti členství
Norští zemědělci se obávají, že by se v důsledku nepříznivých přírodních podmínek stali evropském trhu nekonkurenceschopní. Norsko chce také chránit své přírodní suroviny (především ropu). Jistý skepticismus vychází z dlouhodobé historické závislosti na jiných zemích. Jedním z nejužívanějších argumentů je samozřejmě fakt, že by norští rybáři ztratili výlučné právo lovit podél norského pobřeží.[5]
Podle statistik členství odmítají zejména osoby mladší třiceti let a lidé žijící na venkově. V roce 2002 bylo proti vstupu do EU zhruba 47,2 Norů. Oproti tomu se objevila domněnka, že právě ti Norové, kteří byli v obou referendech proti (včetně zmiňovaných norských rybářů), se postupně s myšlenkou Unie smiřují a v současnosti by nejspíše vyslovili souhlas.[6] Především rybáři totiž v současné době trpí problémy s odbytem svých produktů a pocítili potřebu společného trhu, který by členství v EU Norsku zajistilo. V roce 2003 se dvě třetiny občanů k členství v EU vyjádřily kladně.[7]
Spolu s ostatními členy Severské rady se Norsko 25. března 2001 stalo členem Shengenského prostoru.


[1] Čermáková, M. Proč má Norsko negativní vztah k Evropě? [online]
[2] Zelinka, L. Postoj Turecka, Malty, Norska a Švýcarska k evropské integraci [online]
[3] Zelinka, L. Postoj Turecka, Malty, Norska a Švýcarska k evropské integraci [online
[4] Zelinka, L. Postoj Turecka, Malty, Norska a Švýcarska k evropské integraci [online]
[5] Zelinka, L. Postoj Turecka, Malty, Norska a Švýcarska k evropské integraci [online]
[6] Zelinka, L. Postoj Turecka, Malty, Norska a Švýcarska k evropské integraci [online
[7] Čermáková, M. Proč má Norsko negativní vztah k Evropě? [online]
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama