ahoj a


ahoj ah

táborové Táboření

30. srpna 2008 v 21:06 | Tereza Holanová |  střípky každodennosti
Bylo nebylo? Bylo a tolik krátké, že se zdá, jako by nebylo. Kromě vzpomínek mi zbyly jen oči pro nostalgické úsměvy...:-) a fotky: táborové Táboření
V popříjezdových hodinách (strávených v azylu katovny) jsem opět kroutila hlavou jak někdo vydrží tábořit dva, tři týdny v kuse, nedej bože celé léto (a byli tací), nyní bych se nejraději dále vyskytovala v lůně "zatáborských lesů, vod a polí".

Kromě objetí nejmilejší osůbky mi tam nechybělo absolutně nic. Ba naopak. Nějak si nemohu zvyknout, že se pár minut po probuzením nemohu kochat romantickým pohledem na ospalou Lužnici, postrádám opičí dráhu, kterou jsme si cestu za hygienou zkracovaly zhruba o sto metrů, rovněž kravský zvonec na svolávaní táborníků. Tak pravidelné, hojné a delikatesní stravě jsem již pomalu odvykala, čistý vzduch, či oblohu posetou hvězdami jsem vnímala s úctou Pražáka, na ranní rozbřesk jsem si dokonce dvakrát přivstala.
Zatím co návrat se tentokrát obešel bez jakéhokoliv zmoklého, stopovacího nebo turistického debaklu, cestu do střediska Summertime jsem si zpestřila hodinovým zablouděním v do té doby neznámých polích.
Narozdíl od loňského roku se nám sešla příjemná parta příjemných Amíků (čtěte Američanů, Brita a Australana), kterým nejenže bylo naprosto fajn rozumět, ale též s námi trávili hafo času konverzacemi o rozdílech mezi českou a anglickou gramatikou, mateřských znaménkách a jiných obligátních diskusních námětech a vůbec, tvořili s námi kolektiv, nikoliv jako minule distancovanou jednotku. Kromě první noci, kdy nám přes papírovou stěnu do rána pěli Like a virgin jsem je pokaždé ráda viděla, zvláště, pokoušeli se na nás mluvit česky. Kromě Chrisových dotazů "Would you like to be a glue or a tape?", "Would you like to be a pimp or a ho?", "And why??", "Would you like to be Tereza or a president?" jsem si zahrála tzv. Signs, což se neobešlo bez popůlnočního povyku a láhve vína. Do jiné kategorie mohu zařadit hru "Honey I love you, please give me a smile", což jsme s Adrienne praktikovaly výhradně na dětech. Na rozdíl od pasivního Dereka bez autority si "má" Američanka dokázala v hodinách zajistit pozornost, řád a zájem, výuka se vyznačovala pestrostí a jazykovým přínosem pro děti i pro mne:-) Dětičky, byť stejného věku jako posledně (12-13), byly tentokrát milé, téměř mne dojalo, jak neochotně se se mnou loučily…
Kromě studia literatury, jemuž jsme se oddávala několik desítek volných chvil denně, jsem stihla pár zábavných celotáborovek, včetně noční hry, kdy jsem si v kostýmu draka zaběhala po lese, mlátíc přilbou do studně, aby se děti trochu bály. Také se letos vylepšil výběr výletu, takže jsem já, jižními Čechami téměř nedotčena, objevila další zajímavá místa, rozumějme Orlík, Zvíkov, atd. Z loňských tváří zůstali pouze hlavní vedoucí Pavel a Filip, jenž letos sloužil ve vedlejším táboře, nicméně jsem si s naším, ryze ženským českým kolektivem dobře rozuměla, zvláště se spolubydlící Luckou, Terezkou a budoucí mezinárodní obchoďačkou Romčou. K předčasnému návratu do civilizovaného světa (díky konečně zveřejněnému termínu zkoušky, který nelze označit jinak než jako bestiální) se mi tedy překvapivě zpátky nechtělo a raději bych ještě několik dalších dnů poslouchala Pavlíkovo "Today is a very special day:-)…", odnášela ze staffu kočky, poslouchala kuchařčino "Ta trouba je stará kurva" a ztrácela se ve zmatku při vyměňovaní t-mobilové simky (vhodná na sms) na telefonovací "Eurotel"…
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama