ahoj a


ahoj ah

klene se v stébla zahleděná

3. prosince 2008 v 10:05 | Tereza Holanová |  Terka píše poezii
dnes je od rána nádherně a mne leká, že od některých chvil utekl již rok. Stýská se mi po básničkách, i když je píši stále. Akorát ne "na papír". Potřebuji se nechat hřát modrým nebem, nadýchat se kávy s kostkou slunce. Asi je toho před zkouškovým moc. Včetně práce, podle mne nepovedené hospody z Listem, dokončování kolaudace našeho 1+1. Celkově. Slíbené blognutí se pomalu blíží. Prvně si ještě musím udělat exkurzi do norské ekonomiky...


Už neumím psát verše z vody
co k ránu nahé vlasy rosí
schovávat do svých básní léto
a z moře stírat všechny stopy

už nezůstávám zahleděná
do nebe, co se v blankyt topí
dneska jen prázdno básní studí
a kreslí mělké duhy z mléka

už nevím, jak smlčet allegretto
co klene se jak něžná pěna
bojím se padat na hladinu

a slunné ticho, to mne leká
 


Komentáře

1 antek-Epika | E-mail | Web | 22. prosince 2008 v 13:08 | Reagovat

ta básnička je !! čtu si po několikáte a pořád je to málo

2 Terka | E-mail | 22. prosince 2008 v 19:15 | Reagovat

děkuji za návštěvu a naznačené hodnocení ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama