ahoj a


ahoj ah

Na otočku do Stockholmu II

11. února 2009 v 22:41 | Tereza Holanová |  reporTerka

Jak jsme se stravovali

Vzhledem k délce našeho pobytu jsme se tímto problémem zabývali poměrně málo. S tvarohovým závinem, balíčkem celozrnného chleba, několika Corny tyčinkami a banány jsme si vystačili téměř celé úterý. Oběd jsme si rozhodli dopřát "na úrovni", tedy v restauraci, a ochutnat nějakou švédskou specialitu.


Najít vhodný lokál nebylo na ostrově Gamla Stan nikterak obtížné. Horší byl výběr toho pravého. Cenami jsme se brzy přestali zabývat, neboť většina podniků servírovala polední menu za sjednocených 85 SEK,což nebylo vzhledem k cenám ve Švédsku nikterak mnoho (čaj vás tu vyjde nejméně na 20 SEK).


Nakonec jsme neprohloupili. V milé hospůdce na konci ulice Västerlånggatan jsem si dala (nečekaně) typické masové válečky (chutí totéž, co známé ikeácké kuličky) a přítel jakousi rybí směs. Cena pokrmu zahrnovala i nápoje (čaj, voda, káva) a neomezené množství salátu a zeleniny, která byla hostům volně k dispozici.

Obsluha byla velmi příjemná, tak jako většina Švédů, které jsem potkala.



Problém s jídlem nastal, až když jsme se rozhodli donakoupit běžné potraviny. Za několik hodin chození jsme narazili pouze na dvě předražené večerky zjevně určené pro turisty (jednu třetinu zboží tvořily suvenýry), žádnou větší prodejnu potravin, která by sloužila obyčejným Švédům, jsme nenašli. Z toho jsme usoudili, že Švédové zřejmě nejedí.





A teď už chronologicky…

Na půdu Švédska naše letadlo dosedlo v pondělí 9. února v osm hodin SEČ. Příliš času jsme na rozhlížení neměli, neboť jsme plánovali stihnout autobus. Abyste rozuměli, Ryanair "neparkuje" na Årlandě, ale na letišťátku Skavsta, což je v lesích ukrytá a od hlavního města 100 km vzdálená destinace.



Před jedenáctou jsme vystoupili na "central station", rozkoukali se, začali drkotat zubama a s mapou v ruce se vydali směr Söder Mälarstrand, kde mělo kotvit naše budoucí útočiště.



Než jsme se zorientovali, tak jsme několikrát přešli náměstí Sergels Torg, které je charakteristické obludně monumentálním skleněným obeliskem a obrovským množstvím značkových obchodů, které se rozlézají do okolních uliček. Vše působí příšerně neonově a reklamně. Jen pro pořádek, McDonalda najdete téměř ob ulici a během pěti minut jsme viděli čtyři různá "H & M". A pak se má jeden divit, že není místo na obyčejnou sámošku. Jak přítel řekl: "Asi se živí oblečením."



Nakonec jsme našli tu správnou cestou a před půl nocí zvonili na loď. Už už se zdálo, že se dovnitř nedobudeme a zůstaneme na mrazu. Když jsme však ke zvonění přidali klepání, otevřel nám jakýsi černoch.


Pokračování čtěte zde: Třetí díl
 


Komentáře

1 Martin | 12. února 2009 v 0:01 | Reagovat

Fotky vypadají užasně stejně, jako dojem z černochů na švédských "lodiskách"... McDonald mi momentálně připomněl jistý mix reklam Ronalda Mcdonalda, co jem nedávno viděl omylem na youtube....  Ronald asi živí Švédsko dneska ;)

http://www.youtube.com/watch?v=Q16KpquGsIc

2 Terka | E-mail | 12. února 2009 v 0:02 | Reagovat

stejně? Co mě tu balamutíš?

3 JvB | 12. února 2009 v 10:53 | Reagovat

S tim H M to bude tak, ze v zahranici narozdil od nas je vetsinou jeden obchod jen panske HM a dalsi jen damske, takze proto. jsou vetsinou blisko sebe :)

4 Terka | E-mail | 12. února 2009 v 11:00 | Reagovat

Aha aha, díky za odborné vysvětlení :-)

5 Vesuvanka | 12. února 2009 v 12:47 | Reagovat

Terinko, ráda jsem si přečetla článek a prohlédla pěkné fotky. Dostalo mě, že Švédové nemají potravinové samoobsluhy, na jaké jsme zvyklí u nás. A, že se "živí oblečením" - něco podobného jsme zažili kdysi v Berlíne na Strasse Unter den Linden (píši to špatně, z němčiny jsem všechno zapomněla).

Prošli jsme třídu až k Brandeburské bráně a nenarazili na jediný obchod s jídlem, ani na občerstvení, zato obchodů s oblečením tu bylo hodně, zejména pak s dámským prádlem. Někdo nám pak poradil, kde se sámoška s jídlem nachází., bylo to v nějaké boční ulici.

6 vec | Web | 16. února 2009 v 15:37 | Reagovat

Se samoobsluhami to je trochu jinak, řekl bych stejně jako v Praze kde v centru nenajdete taky žádnou.

Osobně jsem bydlel v Jakobsberg v domě nad nákupním centrem, kde byl dokonce Coop a ještě jedna velká samoobsluha blíže nespecifikovaného jména (dobrá nepamatuji si ho).

Jinak klasika – Alenka v říší divů hadra. Nejenom že jsem nevěděl co chci, ale když už jsem něco zkoumal, tak to mělo popis jen ve švédštině, finštině a dánštině. Tudíž jsem poprvé poslepu koupil nejakou pomazánku, nudle a toustový chleba a nějakou vodu. :-D

7 Terka | E-mail | Web | 16. února 2009 v 18:47 | Reagovat

no, my jsme pak právě bloudili i normálnějšíma uličkama a doufali, že časem se mezi těma hadrama vyloupne nějaký obchoďák, který v sobě bude mít supermarket... Ano, v Praze v centru také nic, ale poblíž je toho dost (Tesco na Národní, Albert skoro v každém metru, na náměstí Republiky taky Albert, atd.) a ani jinde jsem neměla problém např. po půl hodině chůze ven z "památkového kruhu" něco najít :-)

My nadpisy a jídelníčky a skoro vše nějak odhadli, s trochou angličtiny, němčiny a z mé strany nejzákladnějšího základu norštiny se to dalo...

8 vec | Web | 20. února 2009 v 23:30 | Reagovat

No jo základ norštiny Vám určitě poskytl lepší výběr ... já osobně jsem skončil na polotovarech a obrázcích na jejich krabicích :-D. Je pravda že u metra jsem obchodak taky nenašel .. možná u jiného než jsem byl já. Mimochodem metro mají úžasné .. na některých stanicích je to vyloženě vylámané ve skále a nástupiště v barevném mramoru ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama