ahoj a


ahoj ah

Pragmatika dvou Krylových textů, část VI.

30. dubna 2009 v 23:36 | Tereza Holanová |  co jsem přečetla


Skladbu Bratříčku, zavírej vrátka lze považovat za písňovou agitku. Podle Michala Huvara ne ve smyslu pejorativním, ale jako termín podle Slovníku literární teorie, což je úderná lyrická báseň obracející se k veřejnosti s aktuální výzvou, zvláště politického dosahu.

Lyrický subjekt ji obvykle neadresuje jedinému čtenáři, ale celému kolektivu (shromáždění, občanům), popřípadě i jménem kolektivu mluví.[1]


J. Kotek označil Bratříčka v časopisu Melodie za nejznámější, nikoliv však za nejsugestivnější Krylovu skladbu. [2]


Bratříčka si česká společnost oblíbila, tato skladba významně přispěla ke vzniku "Krylova pomníku", tedy legendy, kterou znají a poslouchají generace se stále stejným nadšením a pochopením. S básní Timur a jeho parta Kryl úspěch na veřejnosti nesklidil. Lid básníkovi vyčítal pesimismus a zahořklost, na vystoupeních chtěl slyšet skladby, s nimiž se kdysi proslavil, nostalgicky si zazpívat Bratříčka, ne hledat nedostatky nově vzniklé republiky. Díky svému polistopadovému postoji básník ztratil řadu posluchačů. Autorův bratr Jan Kryl definoval tuto uměleckou etapu následovně: "Dvacet let, co žil v exilu, na něj národ nezapomněl. Po roce 1989, po svém návratu, začal hrát písničky přísně o dnešku. Ty ho dostaly na druhou kolej a způsobily snižování posluchačů. Nejprve nevěděl, jestli stihne tři nebo čtyři koncerty během dne, Pak zájem velmi rychle upadal. Lidé přestali chodit, Kryl je přestal bavit. Mnohé svými názory naštval, urazil. Říkali jsme mu: Karle, proboha, proč lidem spíláš, proč jim nadáváš. Oni se nemohou zatím najít, nedokáží se na povel přeonačit z minulých čtyřiceti let. Nechtěl to pochopit."[3]


Díky užití příslušných jazykových prostředků se Krylovi v případě obou básní povedlo dosáhnout toho, že texty referují k daným politickým událostem. Otázkou zůstává, zda jsou obě díla skutečně jednoznačná a postihují výlučně uvedená politická období, v případě Bratříčka okupaci, v případě Timura špatný stav společnosti na počátku devadesátých let. Myslím si, že Bratříček má větší podíl obecnosti. Pokud by společnost přijala názor, že se obrazy v básni vztahuje například k ruskému zákroku v Gruzii v létě 2008, daly by se ve verších najít paralely a asociace spjaté s touto událostí. Velmi důležitou roli však samozřejmě hrají zažité konvence a konotace, které textu přisuzují právě čtenáři a které se velmi pomalu a složitě mění a odbourávají. Báseň Timur a jeho parta lze na jiné událost aplikovat podstatně hůře. Přestože se mnohé metafory a kritické obrazy dají vztáhnout i do současného politického světa, autor tu na rozdíl od Bratříčka použil spoustu vlastních jmen, která básni dodávají status jednoznačnosti.




[1] Huvar, Michal: Kryl, str.13
[2] Huvar, Michal: Kryl, str. 37
[3] Rasl, Anna: Krylova zpověď, str. 9
 


Komentáře

1 Eris Elementary~♥ | Web | 1. května 2009 v 18:55 | Reagovat

pěkně napsáno ;)

2 Terka | E-mail | 1. května 2009 v 21:06 | Reagovat

a četl (četla, četlo) jsi to?  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama