ahoj a


ahoj ah

To be sincere aneb O Michaelovi

27. června 2009 v 11:37 | Tereza Holanová |  vypřemýšleno

Ve čtvrtek večer, v době, kdy zemřel Michael Jackson, jsem sledovala zfilmovaný komiks Persepolis. Tolik na otázku M. Čermáka, co jsme v tomto historickém okamžiku dělali.


Když jsem včera ráno zapnula facebook a deset lidí za sebou ve statusech oplakávalo zemřelou legendu, dozvěděla jsem se, co se stalo. Jako první mne napadlo: "On vlastně ještě žil".

Fanynkou zpěváka jsem nikdy nebyla. Jeho písničky mne neoslovily, jako osobnost mi byl vrcholně nesympatický. Každý má k nějaké celebritě podobný vztah.

Jeho gramodesky a kazety jsme doma samozřejmě měli, nikdy jsem je však neposlouchala. Tato hudba mi nic neříkala, přišla mi nemelodická, nudná, jeho hlas ukňouraný. Do mého hudebního vkusu se vejde leccos, Michael jej však obloukem minul. Více než jako zpěváka jsem ho vnímala jako populárního "šílence" a exhibicionistu.

Už od mladistvého věku jsem častěji než o jeho muzice nacházela texty o tom, jak se mu rozpadá nos, na jakou plastiku se chystá tentokrát, kolik komu dluží, s kým se soudí, že nutí své děti chodit v kostýmech Spidermana, že málem vyhodil miminko z balkonu

Od té doby, co jsem přestala sledovat dívčí časopisy a poslední strany bulvárního deníku Blesk, mi sešel z očí úplně. Občas ke mně prosákla zpráva, že je nemocný, že přežívá díky velkému množství léků… a to bylo vše. Na tragédii s jeho smrtí mne nejvíce zaskočilo, že byl vlastně tak mladý. Překvapilo mne, že se chtěl znovu probojovat na příčky hitparád a že měl tolik fanoušků.

Do srdce se mi dostala pouze jedna jeho písnička. We are the world. Když mi bylo šestnáct, zpívali jsme ji spolu s norským a německým sborem a byl to poměrně silný okamžik. Později jsem ji hrála na klavír, také mi pomáhala přežít léto v Anglii.

Ostatní songy mi "něco říkají" jen díky názvům. Když Michaela hrají v rádiu, poznám jeho hlas. Protože však rozhlasovou hudbu vyhledávám "jednou za uherský rok", moc jsme se s Michaelem nesetkávali. A to se nezmění.

Ke skupinám na jeho poctu, kterých na facebooku vzniklo několik, se pochopitelně nepřipojím. Tímto prosím všechny, kteří mi ještě žádnou pozvánku neposlali, aby tak ani nečinili. Chápu ty, kterým odešla hudební ikona, a nyní pro ni truchlí. Je mi do smíchu z těch, kteří si "ještě nedávno" dělali srandu z toho, jak má ten ukvílený zpěvák skládací obličej, a nyní drží černou hodinku. Ale říká se: O mrtvých jen v dobrém. Proto berte můj text jako čistě subjektivní názor, který bych si byla myslela jak před rokem, tak v případě, že by zpěvák ještě žil.

Trochu se kvůli tomu, že pro mne Michael žádným umělcem nebyl, cítím jako cynik. Ale říkám si. Až zemřou nikým neposlouchaní Cat Stevens nebo Phil Glass, kteří mají podle mého talentu za deset Michaelů, tak po nich také druzí neštěknou.

A Michaelovi přeji, ať mu v popovém nebi drží nos a ať uskuteční ono plánované turné.


 


Komentáře

1 Gajsihy | 27. června 2009 v 11:46 | Reagovat

Taky ho nemusim, kazdej ma svuj styl  ;-)  i kdyz to co posloucham ja ty opovrhujes  :-D

2 Katka Měšťanová | E-mail | Web | 27. června 2009 v 12:02 | Reagovat

Já jsem z toho druhého břehu. Michael mě zasáhnul hodně brzo a v letech 1993-1998 jsem ho měla na předních příčkách svého hudebního žebříčku. Co se ale týká toho, co přišlo hlavně po r. 1998, to bylo dost smolné. Hudba šla stranou a přišly skandály. Myslím, že se to teď všechno seběhlo v pravou chvíli. Legendy mají odcházet rozhodně v době, kdy si ještě při vyřčení jejich jména vzpomeneme na výborné poslední turné - a ne poté, co se nesmyslně ztrapní na deseti (padesáti) londýnských koncertech. K "We are the World" - je to fantastická písnička a patří do zlatého fondu mého pokoje. Naši si ten singl přivezli v době, kdy konečně vyšel, z Německa. Vynikající. A navíc snad první skupinová "celebrity písnička" tohoto typu.

3 AjA | Web | 27. června 2009 v 14:35 | Reagovat

tech dobrych songu ma vice...a klipu taky :) ..a tanecne byl tak skvely, neda se mu talent uprit, stejne jako se neda talent merit, nekomu se libi to a jinemu ono...

me prijde celkem paradoxni, ze my v Ol. jsme ukazovali pri nacviku defibrilaci srdce, a on na zrejme fibrilaci umrel...pokud to bylo selhani...to jest otazkou :)

a ano, je spousta lidi, kteri odejdou nepoznani celosvetove, ale myslim, ze jsou mnohem stastnejsi, nez nekdo, kdo je sice megaslavny, ale cely zivot zil pod drobnohledem kamer a novinaru... to musi byt dost peklo :)

4 Qlarinka | Web | 27. června 2009 v 17:02 | Reagovat

me jeho smrt taky moc nezasahla, rekla jsem si - no, asi bude nekomu chybet - ale necitila jsem to davove silenstvi... asi jsme holt jine ;) smrt Waldemara Matušky me zasahla mnohem vice, jeho pisnicky si zpivame doma.... ale je to zivot, i kdyz se s tim tezko smiruji, smrt ma ve svete sve misto...

5 Zuzka | Web | 27. června 2009 v 17:24 | Reagovat

Michaela Jacksona jsem nijak extra neobdivovala ani nesnášela. Pár jeho písniček mám ráda, ale to je asi tak vše. Musí být asi hodně těžké žít pod nátlakem médií. Já jsem sice jeho největší slávu nezažila, ale uznávám, že je král stylu, který zpíval a to  POPu.
Článek je vecice zajímavý, bereš to tak, jako by žil.Každá smrt je smutná. Pro některé umřel král, pro některé známý obyčejný člověk. Já se na facebooku ke skupinám nepřipojím, své místo přenechám velkým fandům tohoto zpěváka, i když je mi pochopitelně líto, že umřel.
Já Michaela Jacksona jako umělce beru a zároveň přiznávám, že tebou zmíněné umělce neznám.

6 pavel | Web | 27. června 2009 v 19:59 | Reagovat

je vždycky smutné když někdo zemře ještě poměrně mladý a má ještě nějaký cíl před sebou, ale asi mu to nebylo shůry dáno... podobně jako ty jsem o tuhle hudbu nestál
ale k tvému komentáři u mne: je to starosta dosud kom.rusínské obce Juščík a je tam všechno jakoby nebyla revoluce... je to dost zajímavý článek... klikni v netu na "komunista foto" a uvidíš fotku a text... pro tebe novinářku by to mohlo být zajímavé  :-)

7 pavel | Web | 27. června 2009 v 20:00 | Reagovat

ta obec se jmenuje Habury

8 fabio | 27. června 2009 v 20:52 | Reagovat

jsi typicka blbka, co podleha masirce pro debily a hlta informace z blesku a novy o kostymech spidermana a miminech na balkone. navic stejne jako vsichni kdo to delaji tvrdis, ze ted uz to nectes nebo ze se to k tobe dostalo nahodou. tvuj nazor na m. jacksona jako na osobu nikoho nezajima. od nekoho s hudebnim nevkusem a hudebnim hluchem jako mas ty je hodnoceni o nemelodicnosti, nude a uknouranosti k smichu. nebo mozna k placi. jelikoz jeste horsi skupina nez uplakanci na facebooku jsou ty, co je m.j. vubec nezajimal a nezajima, ale vedi ze jeho hudba stala za hovno a musi o tom pro svoje zvyditelneni informovat svet.

9 fabio | 27. června 2009 v 22:53 | Reagovat

*zviditelneni        

10 Terka | E-mail | 27. června 2009 v 23:46 | Reagovat

Kači, Ajo - chápu :-) každého z nás se dotkne jiný druh umění. Mě jacksonmánie v dětství, pubertě i nynějším věku zcela minula, když jsem jej někdy slyšela, vždy mne napadalo "Co na něm mají?"... Cítila jsem potřebu vyjádřit svůj názor "na věc"

11 Terka | E-mail | 28. června 2009 v 0:00 | Reagovat

čau fabiáne, který se stydíš za svoje jméno. Věř tomu nebo ne, ale Blesk, Bravíčko a jiné žurnály jsem naposledy četla v 15 (o miminech a podobném psali v této době a tyto informace mi také jako poslední, co se týče Jacksona, utvěly v paměti) a Michael Jackson mě doopravdy nikdy nezajímal. Jako čerstvě náctiletá jsem si nahrávala z rádia na kazety Spice Girls, Britney, Eminema a ledacos, ale Michaela nikdy :-D Novu nesleduji, nevlastním televizor a nevadí mi to. Pokud mám zájem vědět, jak nějakou zprávu zpracovala TV, hledám na stránkách ČT. Tak. Hodnocení vkusu a hluchu na dálku neberu. Nauč se česky, proboha!! Líp to napíše i osmák. Anonymní názory jsou navíc vysoce k popukání, takže doufám, že se v další diskusi minimálně odhodláš podepsat a nebudeš dále sklouzávat k takto opovrženíhodné povrchnosti  [:tired:]

12 fabio | 28. června 2009 v 0:21 | Reagovat

jmenuju se fabio lazzaro, v cesku ziju 7 let a studuju f2 na vse. je mi uplne jedno, co sledujes a jestli mas televizi nebo ne. podstatou toho co jsem napsal bylo, ze jsi dalsi z mnoha lidi, co si prihrivaji polivcicku na smrti m.j., a ze jsi tim padem stejne uboha jako ty blbci z facebooku. za svoje jmeno se nestydim a o tvym spatnym hudebnim vkusu svedci co jsi tu sama napsala. na kolejni parbe jsem byl i svedkem tvyho falesnyho zpevu, tak si tu nevymyslej hlouposti o hodnoceni na dalku. trefovat se do cizincu kvuli neznalosti gramatiky a slohu je od tebe vazne na urovni, obzvlast kdyz vezmu v potaz kvalitu tvyho slohu.

13 Terka | E-mail | 28. června 2009 v 0:33 | Reagovat

F. L. ísisem nedotčený... jen jestli zrovna nekalíš a nepřepsal ses  :D

14 Terka | E-mail | 28. června 2009 v 0:40 | Reagovat

:-D tak to asi omyl. Na koleji jsem nepařila, na to si společnost vybírám poměrně pečlivě. Jo, totéž jsem o MJ mohla napsat před rokem... Čím to bude, že teď? Že by proto, že je téma aktuální? V tvé rodné zemi se o věcech psalo s ročním předstihem/zpožděním? Předem díky za tipy. Že bych radši vydala nekrolog Gotta a dalších, aby mi pak někdo nepředhodil, že "si přihřívám polívčičku"??
Vzhledem k tomu, jak píšeš česky, pro mne není tvé hodnocení jakéhokoliv slohu směrodatené. Pá "Fabio" a nepřeháněj to s kolejníma kalbama :-D

15 AjA | Web | 28. června 2009 v 0:46 | Reagovat

[10]: Terko, já ale nejsem obětí jacksonmánie, mám jenom pár vybraných pecek, které se mi prostě líbí ... Black or White je v kombinaci s klipem geniální, a to si budu myslet, i kdyby celý svět říkal pravý opak, a stejně tak Earth song, ostatně, někdy před měsícem jsem zrovna měla obodbí návratu k jeho vybraným songům... ve své podstatě nejsem člověk, který by byl vášnivým fanouškem kohokoli... u mě se sympatie přelévají ve vlnách (mám obodbí Queen, pak období Nat King Colea, potom si klíďo poslouchám Lucku Vondráčkovou, nato si poslechnu nějaké klasické kusy Rimskeho-Korsakova, chvílemi miluju Bjork, a chvilemi ji nenavidím)...

jen je opět vidět, jak to šílenství kolem jeho smrti dává do rukou zbraň vám, novinářům... stránky našeho tisku zahltily bulvární zprávy o Michaelovi, a důležitější dění ustupuje stranou..proč mám neustále dojem, že tato informačně-manipulační hra je dobře cílenou strategií někoho, kdo vládne sedmé velmoci (v terminologii napoleonské), a nebo velmoci čtvrté (v terminologii státovědní ;))

16 AjA | Web | 28. června 2009 v 0:47 | Reagovat

jo, a Kájův nekrolog ROZHODNĚ NE, protože za Káju, za toho já bych dejchala :)

(a nijak se to nevylučuje s výše uvedeným ;)...)

17 Terka | E-mail | 28. června 2009 v 0:56 | Reagovat

Ájo, ta mánie se nevztahovala na lidi, kterým se MJ obecně líbil, spíš na někdejší fenomén jeho slávy (já byla ve 14 součástí eminemmánie, britneymánie, iní ve své době prožívali zlaté období Majkla, mě úplně minul).
Manipulační novinářské hry nemám ráda, ať se týkají čehokoliv (ptačí chřipka, airbus, povodně), ale ve všech případech jsem byla v práci "u toho" a popisovala jsem ti, jak to chodí... že o řadě věcí se psát "musí". I v seriózních médiích...
Toto novinářský příspěvek pochopitelně není. Spíš názor, který tu a tam k něčemu aktuálnímu vyjádřím. Prostě blogonázor.
A hudební nevyhraněnost znám. Také mne vždy něco zaujme, poslouchám, sháním další songy, inspiruji se tou hudbou... a pak přijde něco jiného... K některým druhům hudby se vracím v cyklech.

18 AjA | Web | 28. června 2009 v 1:24 | Reagovat

blogonázory jsou v mnoha případech mnohem zajímavější než přežvýkané výtvory sterilně standardizované novinářské mašinérie... musí se jenom umřít (nějak se na mě začíná projevovat ona akademická svoboda myšlení, která je ovšem také více než diskutovatelná) jak je to se mnou a čtením českých periodik taky víš, jsem v tomto opravdu ignorant :D (a nijak mě to netrápí, aspoň mám čistou hlavu, aspoň doufám :)

19 Libor | Web | 28. června 2009 v 12:57 | Reagovat

Michaelem jsem rovněž nepoznamenán. On pro mě ale symbolizoval jednu éru (osmdesátky a časopis pionýr, kde jsem jej poprvé viděl na obálce nějaké tiskoviny), takže to beru tak, že symbolicky jaksi odchází jedna doba. Nic více, nic méně.

20 Botan | Web | 11. července 2009 v 23:39 | Reagovat

Michael ťa pravdepodobne moc nezaujal. Mňa tiež nie. Do teraz som sa vôbec nezaoberala kto to je. Poznala som jeho meno a počula som, že mal veľa plastických operácií. To je všetko. Jeho smrť ale zapríčinila, že som sa o ňom chcela dozvedieť viac. Bol to zaujímavý človek...Mal príšerne ťažký život a paparazzi mu to iba zhoršovali do novín a časopisov sa písali (ale aj píšu) samé klamstvá. Dokonca aj to, že skoro vyhodil dieťa z balkóna nebola pravda. V tedy čo sa to udialo bol v Berlíne (to je ale asi jedno to iba tak..) a pod balkónom bolo plno jeho fanúšikov. On im iba to decko chcel ukázať nič viac. Chudák ani nevedel, čo z toho novinári spravia.

Jeho otec bol krutý dokonca ho bil a posmieval sa mu, že mal veľký nos zamorený akné (ono sa to možno zdá smiešne ale je t odosť vážne), posmieval sa mu a ja neviem čo. Toto viedlo k "pár" operáciam jeho nosu.
Bol dosť známy aj čo sa týka s homosexualitov.
Ževraj (to ževraj je tam dosť zásadné nikde nie je dokázané, že to tak bolo) počas toho ako si pozval decká do Neverlandu sa s jedným vyspal a znásilnil ho.
Priznal sa, že s deťmi kľudne prespáva v jednej posteli to však nemusí znamenať, že došlo k tomu o čom sa hovorilo.
I napriek všetkej pravde si ľudia myslia, že to čo popíšu v novinách je zaručená pravda. Neuvedomujú si, že bulvár žije iba so samých klamstiev (čo a týka MJ)....Je mi ho fakt ľúto a aj tých troch detí. Musela ich veľmi zasiahnuť ockova smrť.
Pokiaľ ide o jeho štýl spievania priznám sa, že ma to nejak neoslovilo. Každý má iný štýl.

21 Carol Liimatainen ★ | Web | 21. července 2009 v 18:37 | Reagovat

No vidíš a já  jsem si ho oblíbila až po jedo smrti.. Některý písničky mám od něj fakt ráda. Prvně mi byla jeho smrt ukradená, ale  když pak na každý TV stanici hráli jeho písničky, nějak jsem se do nich zaposlouchala a pár se mi jich zalíbilo. Ale, netruchlím jenom kvůli jeho hudbě, podle mě to byl úžasný člověk, možná to nevíš, protože o něm se psali jen ty negativní a ještě ke všemu nepravdivé články, ale on věnoval spoustu peněz na charitu a byl na všechny moc hodnej, měl rád děti, ale jen rád, nikdy s žádnym neměl sex, jak si časopisy s názvy "Bleck" atd. oblíbili. :) Možná může někdo říct, že pro to nemám žádné důkazy, ale to přece můžu říct i já- ani proti němu nebyli důkazi, kromě nějakých děcek, kteří si to mohli vymyslet. :) Nebo možná jejich matky to pochopili jinak a chtěli z Michaela vymačkat nějaký ty peníze. :)
Ale já myslím, že můj názor tady nikoho nezajímá, ani nevím, proč to píšu... :)

22 Domi | Web | 24. července 2009 v 11:59 | Reagovat

Já jsem ho nikdy neposlouchala. Teda, písničky měl podle mě skvělé... Ale nějak moc mě neoslovoval. Když jsem se dozvěděla, že zemřel, bylo to zrovna, když jsme byli na dovolené, a kámoška mi to napsala, najednou mi došlo, o co jsem přišla, když jsem ho neposlouchala. On byl legenda. Titul popový král si právem zasloužil. Jeho pohřeb, na který jsem se v televizi dívala od začátku až dokonce, mě jako velmi citově založeného člověka samozřejmě rozbrečel. Nejsmutnější byla ta část, kdy mluvila jeho dcera, a říkala něco v tom smyslu, že :!Byl to ten nejlepší táta na světě..." a pak se rozplakala. Tohle beru jako důbaz, že Michael nikdy nic žádnému dítěti neudělal. Byl to podle mě férový chlap, akorát škoda, že si takhle "zničil" život těmi plastikami... Chtěla bych, aby tady s námi ještě byl...  :-(

23 brta | 27. července 2009 v 21:38 | Reagovat

Ahoj Teri, asi poprvé, co si něco Tvého čtu, nebo jsme spolu mluvili, "s Tebou nesouhlasím", nebo "nechápu", že o Míšovi tak píšeš. Musím to doplnit o nějaké smajlíky, aby jste si tu všichni nemysleli, že to celé nějak "žeru" a že zde chci Terku kritiovat. Vůbec ne. Ona je profík v mnoha směrech, já nikoli. Ale (a píšu to, ačkoli jsem nikdy takový styl hudby nevyhledával, neměl jsem a nemám doma jediné Míšovo CD, ale samozřejmě jsem toho mnoho viděl a slyšel z rádií a hudebních TV kanálů) myslím si, že to, že bych Michael umělec, a to skvělý, jak tanečním a pohybovým nadáním, tak zpěvem, prostě nelze popřít! Terko, Ty Ty Ty!  ;-)

24 Terka | E-mail | 2. srpna 2009 v 22:45 | Reagovat

:-D  :-D

25 Medvěd | 7. srpna 2009 v 17:30 | Reagovat

Ten Tvůj postoj je zkrátka jasný, jiní mají třeba úplně jiný. To je normální. Kupodivu jsem s Tebou stran M. Jacksona na podobné vlně. Ale pozor: je mi 61.

26 Richard | E-mail | 26. srpna 2009 v 3:57 | Reagovat

A já jsem z úplně jiného břehu, Facebook nepoužívám ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama