ahoj a


ahoj ah

Jeden den ve Vídni. Ranní ptáče v ulicích

10. srpna 2009 v 16:38 | Tereza Holanová |  reporTerka

Předmluva: Část první noci jsem strávila v parku vedle Austrian Bank. Druhou noc s Českými drahami. Na chodbičce u záchodu. Mezitím jsem nachodila kilometry rakouskou metropolí, nacpala se sachrem, prohlédla si město z Vídeňského kola a zabloudila v labyrintu.

Fotky *ZDE*


Sobota 00.15

Pojedu už v noci, rozhodla jsem se nakonec. Ať z té Vídně něco mám. Po poslední zkušenosti se Student Agency jsem věděla, že nemá cenu spěchat. A skutečně. Dav lidí s kufry a batohy před zavřeným autobusem. Stewardka vylezla přesně ve chvíli, kdy jsme podle jízdního řádu měli odjíždět. Všichni se k ní nahrnuli, tak se nás jala odbavovat. Hezky po jednom. Ti, kteří si koupili lístek přes internet, znali číslo svého sedadla. Zbytek měl jednoduše jízdenku. Stewardka? Prvně pustila dovnitř lidi bez čísla, ať si sednou, kam je libo. Pokud prý někomu zasednou místo, že se s daným člověkem domluví. Zmatek nad zmatek. Plný autobus lidí, kteří nevěděli, kde je a kde už není volno, přemlouvání cizinců, že "this is my seat". O půl hodiny později jsme opustili Florenc.

Průvodkyně perlila i nadále. Tentokrát se svojí "angličtinou". Za celou cestu k nám hovořila celkem čtyřikrát a člověk měl co dělat, aby se nesmál. Gramatiku (zvláště časy) plácala, jak ji napadlo, výslovnost nulová. Pro příklad: "Dér kostumers" (dear customers). A celkově byla příjemná a ochotná až hrůza. Před pátou jsme zastavili ve Vídni. Zjistila jsem, že se mi za těch pár hodin stihly zablokovat záda i krk.

Město ještě spalo, nikde ani živáčka, navíc jsme zastavili na nepříliš frekventovaném placu v sousedství bankovních budov. Uvažovala jsem, že si po tříhodinovém spánku-nespánku ustelu v parčíku vedle Austrian Bank, byla mi však poměrně kosa. Tak jsem v sedě klimbala na betonové lavičce a přemýšlela, co takhle brzy v rakouské metropoli.

Zima začala být postupně nepříjemně vlezlá, tak jsem se rozhodla chodit, případně najít nějaký vyhřátý Bahnhof. Zorientovala jsem se v mapě a vydala se na sever. Vymotala jsem se z administrativních ulic a došla na břeh Dunaje. Tam jsem zjistila, že avizovaný Frachtenbahnhof je prťavá zamčená budova. Bodejď by ne, jednalo se o nákladové nádraží :-)

Všimla jsem si však cedule upozorňující na nedaleký McDonald´s. Přestože se tomuto druhu občerstvení vyhýbám, protože mi onen konzumní fenomén nic neříká, zamířila jsem tam, že uvnitř přečkám hodinu, dvě, než Vídeň ožije. Systém navigace byl skutečně vtipný. Kus rovně, pak podle cedule doleva, na další zatáčce doprava, tedy v původním směru, na další odbočce doprava - návrat na původní cestu (jen o nějakých sto metrů výš) a znovu rovně, doleva, doprava, doprava… Mekáč se nacházel (překvapivě) na původní hlavní cestě a měl zavřeno (většina českých funguje nonstop).


Vydala jsem se tedy okruhem na Praterstern s tím, že by to tam mohlo žít přece jen o něco více než ve ztichlých ulicích. Po třicetiminutové vycházce jsem došla do cíle. Kromě parku s Vídeňským kolem jsem tu našla i velké nádraží se spoustou kavárniček. Do jedné jsem se zhruba na další půlhodinku zašila. Nasnídala jsem se, zorientovala se v mapě a naplánovala si, kam přesně tedy vyrazím.


 


Komentáře

1 AjA | Web | 10. srpna 2009 v 19:26 | Reagovat

do Vidne bych nikdy dobrovolne autobusem nejela, vlak tam jeda za super cenu, mistenka neni takova palka a clovek se paradne vyspi ...jdu cist dal :) ;)

jinak vitej zpatky :))

2 Terka | E-mail | 10. srpna 2009 v 19:32 | Reagovat

no, po mém zážitku s vlakem... viz dále... nevermore! Cesta stojí z Vídně třikrát víc, jede to asi o hodinu déle (plus minimálně 30 minut zpoždění a cestování u záchodků nepovažuji za nej volbu)... na kratší vzdálenosti ale jinak preferuji vlak

3 Gajsihy | 10. srpna 2009 v 19:54 | Reagovat

Tyjo, ty se mas, mit prasule, tak taky cestuju  ;-)

4 Tomáš | Web | 17. října 2009 v 5:04 | Reagovat

Kolem tohoto místa na fotce jsem šel naposledy někdy v červnu a trochu mě to zděsilo. Abych se dostal z Preteru na Praterstrasse, musel jsem to tam složitě obcházet a navíc v dešti. Musím ale říct, že situace se vyvíjí spíše k lepšímu (s přihlédnutím ke stavu před pár lety). Původně se okolí tohoto místa hemžilo spodinou a špínou. Po rekonstrukci to snad bude (aspoň na chvíli) lepší.
Jinak Vídeň je mé oblíbené město kam se rád vracím. Má prostě úžasnou atmosféru:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama