ahoj a


ahoj ah

Komentáře

1 cracatit | E-mail | Web | 22. srpna 2009 v 13:26 | Reagovat

Nechce se věřit, že ještě nikdo nekomentoval tenhle článek. Stručný, jasný a výstižný, tak se mi to líbí. Zkusí si tu knížku najt, doufám, že bude někde elktronicky.

2 tlustjoch | Web | 22. srpna 2009 v 16:04 | Reagovat

Od tohoto autora je, myslím, dobré úplně všechno.

3 Zuzka | Web | 23. srpna 2009 v 7:43 | Reagovat

Jak čtu tvůj obsah knihy, musím tak trochu souhlasit s Tlustjochem. Velkou shodou okolností jsem zrovinka tuto knihu držela v ruce asi tak před měsícem (řekla bychže ani to ne) a kroutila hlavou a divila se nad faktem, že byla v knihovně a nebyla vypůjčená. Nakonec jsem si ji půjčila, ale po týdnu jsem ji vrátila, protože jsem zjistila, že mám velký skluz v četbě do školy. Nepochybuji ale o tom, že se k ní někdy zpátky dostanu. :)
   Nevím to přesně, ale když mi bylo asi patnáct, tak jsem k Vánocům dostala od mamky snad nejslavnější dílo tohoto autora - Alchymistu. Knížka mě doslova pohltila, nikdy jsem nic takového nečetla a začala jsem si uvědomovat věci, o kterých jsem doposud moc nepřemýšlela.
Ani se nedivím nad nominací Alchymisty do ankety Kniha mého srdce. V některých nominovaných knihách necítím vůči Alchymistovi žádnou konkurenci. Jestli jsi tuto knihu nečetla (o čem tedy pochybuji) tak doporučuji.  :-)

4 cracatit | E-mail | Web | 23. srpna 2009 v 10:35 | Reagovat

Alchimista je něco jako Malý princ od Exupériho, obojí je moc hezké. Oba texty vyypovídají alegoricky docela hodně o člověku, jeho vlastnostech a svým způsobem i o autorovi.

5 Libor | Web | 25. srpna 2009 v 7:28 | Reagovat

Asi budu trochu v menšině :-), ale Záhir jsem četl a mnoho pozitivního - podobně jako celý Coelho - ve mně nezanechal. Jeho knihy (četl jsem 3) na mě často působí jako kdybych četl nějakou náboženskou agitku. Ústa plná hippiesovské všeobjímající lásky, univerzální všeprostupující dobro a tomu odpovídající myšlenkové podněty. Navíc jeho literární tvorba se nikam nevyvíjí. V zásadě si stačí přečíst jednu knihu, abyste měli o jeho myšlenkách jasno. Při četbě Coelha jsem vždy měl spíše pocit, že poslouchám (čtu) kazatele než romanopisce.

6 Terka | 25. srpna 2009 v 17:49 | Reagovat

Libor: Já tento názor na Coelha hodně slýchávala, než jsem se do něj pustila. Záhir byla má první knížka. Abych mohla posoudit, zda jsou skutečně myšlenkově "na jedno brdo", zkusím asi ještě jednu. Co se té vnitřní filosofie týče, ne se vším jsem v knize souhlasila... nebo spíš, nazývala bych to jinými slovy. Ale, dost myšlenek mne donutilo nad tématy samými přemýšlet.

7 cracatit | E-mail | Web | 26. srpna 2009 v 3:08 | Reagovat

U knih jako jsou kousky od Coelha nebo Waltariho nejde o to s textem vždy jen tupě souhlasit, nýbrž o přemýšlení o nich samých a jejich smyslu. Možná to ode mě zní trochu jako fráze, ale uvidíte sami, že to není jen fráze, že tu jde o víc.

8 Skikuba | Web | 26. srpna 2009 v 11:20 | Reagovat

Zatím jsem se nikdy neodvážil, napsat takovou recenzi, nebo názor na knihu. Bál bych se že to nevystihnu zcela přesně a ještě na nic nezapomenu. Obdivuju takové články.

9 Medvěd | 26. srpna 2009 v 13:34 | Reagovat

Asi to bude dobrá kniha. Tvé recenzi věřím. Zájemcům o podobně dobrou četbu, kterou by snad pochválil i Libor, doporučuji Kafku na pobřeží od Haruki Murakamiho. :-|

10 edith | Web | 26. srpna 2009 v 15:57 | Reagovat

Moc pěkně napsáno.
A souhlasím, že od Coelha je dobré snad úplně všechno.
Velmi zajímavá knížka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.