ahoj a


ahoj ah

Den v kůži novinářské

27. září 2009 v 13:09 | Tereza Holanová |  reporTerka

Sedím v autě, venku prší a je zima. Pročítám narychlo vytištěné materiály, zatím co si to fotograf žene po Evropské za Prahu. Nemám žádný plán, vím jediné. Na Ruzyni právě probíhá schůze dozorčí rady Českých aerolinií.


Kontroluji baterky v diktafonu, nevšímám si klimatizace a snažím se vymyslet, na co vše se zeptat. Ospalé návraty z dovolené v této branži neexistují. Než zaženete únavu z dlouhé cesty a pomalu si zvyknete na pracovní život, vrhnou vás události přímo do svého středu.


Jediné dostupné informace? Ministr financí má vyměnit členy dozorčí rady a jmenovat předsedu. O novém obsazení se zatím spekuluje. Kromě toho dnes odbory ČSA předložily vlastní protikrizový plán, jehož obsah nikdo nezná. Na jednání s Janotou novináři nesmí. Jak dlouho potrvá? Tisková mluvčí, ani ženská na vrátnici neví.

Nezbývá než spolu s dalšími třemi žurnalisty čekat na recepci. Znovu procházím poznámky a seznam otázek. Jak budete řešit finanční problémy aerolinek? Hodláte spolupracovat s odbory? Máte v plánu propouštět? Poznám pouze Janotu, jinak nemám ponětí, jak kdo vypadá. Před odjezdem jsem si narychlo několik fotek prohlédla, všechny mi však splývají v jednu. Jak zjistím, že právě vychází někdo z bývalé a nebo nově jmenované dozorčí rady? Turnikety pendlují desítky lidí, letušky, technici i kravaťáci. Jsem nervózní, po dlouhé době. S kladením otázek problém nemám. Teď se však bojím, že celý výlet přijde vniveč. Nechci se vrátit do redakce, aniž bych přinesla něco nového.

Fotograf se na mne tázavě dívá. Kdy se bude něco dít? Omluvně krčím rameny. V práci jsem před odchodem řekla, že netuším, zda někoho odchytím a něco se dozvím. "Hlavně si vemte jídlo a pití, můžete tam čekat spoustu hodin. Teplé oblečení máte?"

Kameramani z Novy se zvedají. Zdá se, že schůze kdesi uvnitř budovy končí a brzy vše vypukne. Zpravodaj ČTK telefonuje. Z výtahu vystupuje jakýsi chlap, probíhá recepcí, Nova se za ním žene s mikrofonem, ale on kroutí hlavou a venku skáče do taxíku. Pevně svírám diktafon i papír s poznámkami, které už znám nazpaměť, na jídlo nebo pití ani pomyšlení.

Konečně přichází. Tisková mluvčí a s ní bývalý i pokračující člen dozorčí rady Tomáš Uvíra a čerstvě zvolený předseda Václav Novák. Čtou tiskovou zprávu, pak dávají prostor pro dotazy. Začíná Z1. Otevírám pusu, ale ten z Novy mne předběhne. Až napotřetí se mi povede být nejrychlejší. Hned poté se Novák otáčí a míří zpátky do prostoru, kam nemůžeme. Kde je Janota a další, odvolaní členové, ptám se rychle Hejskové. Odešli bočním vchodem.

Zůstáváme s fotografem v recepci. On stahuje fotky, já přepisuji záznam z diktafonu a posílám kolegovi rychlé sms. V nich jména, změny a několik nejdůležitějších citací. Pak zpátky do centra. Píšu další zprávy, telefonuji, zjišťuji, zda jsem vše podala srozumitelně. Stále prší. Navzdory vyčerpání mne zaplavuje úleva, že jsem nezklamala. Sama sebe.

V redakci mne všichni chválí. "Výborně, dobrá akce, měli jsme to rychleji než Četka." Tím však práce nekončí. Text, který už visí na netu, musím doplnit, rozšířit, upravit. Pak zavolat dalším lidem, ptát se, co se bude dít dál, komunikovat s odboráři a tak dále.

Teprve, když vložím do systému další článek, si jdu koupit něco k jídlu. Venku se zatím rozjasnilo a nedávný déšť připomínají jen mělké kaluže na chodnících. Cítím hlad a únavu, ale vím, že novinařina je přesně to, co chci dělat.
 


Komentáře

1 Tátova holka* | Web | 27. září 2009 v 13:57 | Reagovat

"Cítím hlad a únavu, ale vím, že novinařina je přesně to, co chci dělat." Ani nevis, jak moc ti rozumim... :)

2 Lištička | Web | 27. září 2009 v 15:33 | Reagovat

Obdivuji tě :)

3 Pierre | Web | 27. září 2009 v 17:34 | Reagovat

Pěkně sepsáno. Novinařina je asi jedna velká hoňka. :-)

4 AjA | Web | 28. září 2009 v 10:57 | Reagovat

tak presne vyse popsane je duvod, prc bych novinarinu delat nemohla... jsem halt asi takovy ten tichy, stydlivy typ (i kdyz je to k nevire)

5 PaulMan | Web | 29. září 2009 v 15:54 | Reagovat

A ještě z toho vytřískáš zajímavý článek na blog - jsi produktivní :)

6 Qlarinka | Web | 2. října 2009 v 9:17 | Reagovat

hlavně, že tě to baví... ale pro mě by to asi nebylo - takové nervy ;)

7 Terka | E-mail | 17. října 2009 v 15:44 | Reagovat

díky :-) Ajo, i já jsem v řadě oblastí introvert, nerada mluvím na veřejnosti, ráda se pasuji do role pozorovatele, který se drží v pozadí a sleduje vše okolo (ale v některých věcech, například skupinových seminárkách, projektech, sportovních či strategických bojích, atd. jsem byla odjakživa naopak vůdčí typ, který dokáže vše "zbuzerovat", na základce i na gymplu jsem dělala předsedu třídy), souvisí to s tím, že asi do 17 jsem neuměla pořádně "ř", odjakživa jsem se styděla mluvit (při zpěvu, který jsem dělala, co se soutěží a vystupování týče do 16 i na celostátní úrovni, se toto naopak nikdy nedělo)... co se týče veřejného vystupování, začala jsem to cíleně odbourávat tím, že jsem se vrhala na různé "moderátorské" role, že jsem si odjakživa při skupinových prezentacích brala slovo a na novinářských akcích se vždy zeptám, i když na mě vždy všichni čumí (většinou se ptám jako první, aby mi někdo nevyfoukl otázku, nebo mi dotazovaný subjekt nezdrhl, a ještě tam bývám takřka vždy výrazně nejmladší), a postupně si zvykám, koktám stále méně, dokážu zareagovat i na odpověď, atd. :-D

8 Aleee | Web | 18. října 2009 v 11:00 | Reagovat

Parádně popsáno. Sama jsem se vrhla na studium novinařiny a musím se ještě hodně učit, abych byla správně drzá, bezprostřední, nebojácná a vytěžila ze všeho maximum (mimochodem obdivuji tvoje pracovní nasazení). Zatím si připadám jako malé a čerstvě vylíhlé kuře  :-)

9 Terka | E-mail | 18. října 2009 v 21:47 | Reagovat

neboj, to přijde :-) Já začínala na regionální novinařině a když se mrknu na své počáteční rozhovory, tak bych je roztrhala! :-) A psát klasické zprávy jsem se naučila až v prváku na žurně a pořádnou rutinu jsem v tom získala až v práci

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama