ahoj a


ahoj ah

Vyplatí se konat dobro? Jak to vidí Sedláček a filosofové

5. září 2009 v 10:17 | Tereza Holanová |  co jsem přečetla

"Nebude dobrým ekonomem, kdo je jenom ekonomem." Biblická podobenství se realitě přibližují více než zavedené rovnice a křivky. Užitek je nedefinovatelný a namísto matematiky by měly ekonomii určovat historie, náboženství, filosofie či etika. S těmito myšlenkami přichází profesor a analytik Tomáš Sedláček ve své první knize Ekonomie dobra a zla: Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi.


Pokud bych měla knihu označit jednoduchým přívlastkem, napadá mne "slovník filosofické ekonomie". Samozřejmě, předpokládá povědomí o průkopnících ekonomické vědy a základní znalosti makro i mikroekonomie, s klasickou učebnicí vysokých škol však příliš společného nemá. V první řadě nepoučuje, ale klade otázky. Vyvrací zavedené teorie, vybízí k pokoře, nabádá čtenáře, aby se na ekonomickou realitu nedívali očima matematika, ale básníka. Namísto definic a grafů naznačuje cestičku, jak lze celý systém pochopit a nezbortit.

Kromě vlastních poznatků pracuje autor s díly jednotlivých historických epoch, obrací se k významným filosofům, snaží se v jejich myšlenkách najít ekonomický úhel uvažování a zároveň paralely se současností. Pro snazší porozumění celou knihu hojně prokládá úryvky citovaných děl. Začínáme u bájných Sumerů, hebrejských Židů, posouváme se do antiky, přes křesťanství, Jana Ámose Komenského, racionalistického Descartese až k Adamu Smithovi. Sedláček vysvětluje specifika jednotlivých systémů, pro zachování neustálé konfrontace využívá princip redundance, kdy odkazuje k již nastoleným otázkám.

Jak napovídá název, hlavním tématem filosoficky-historického exkurzu je tázání se, zda se dobro vyplácí. Smí se člověk na případnou utilitu ohlížet, má právo kráčet pouze za ní, upřednostňovat blaho celku nebo se k výsledku stavět lhostejně, ať je jakýkoliv? Otázkám týkajícím se motivů a morálky se Sedláček věnuje poměrně obšírně. Z jakého důvodu člověk nahradil otázku Proč otázkou Jak, autor vysvětlit nedokáže, nezodpovězených zůstává i řada dalších témat.

Je snaha vymýtit zlo tou nejlepší, nebo se vyplatí "zapřáhnout čerta do pluhu" a pak sklízet pozitivní "vedlejší produkt" tohoto zla? A nebo raději nechat zlo volně bujet, protože pak bude jeho přínos maximální? Protože "i ten nejhorší z celého zástupu pomáhá ekonomickému vzestupu," tvrdí Mandeville ve své bajce. V závěrečné kapitole Sedláček přivádí čtenáře do současné hospodářské reality a otevírá otázku, zda i krize coby zlo může přinést užitek.

Vedle toho se zamýšlí nad ekonomií jako vědou a nad jejím vztahem k ostatním oborům. Sedláček se snaží poukázat na nepřesnost striktních modelů, bojuje proti snaze "napasovat" dynamickou společnost do několika vzorců a grafů. "Dokonalé exaktní vzorce jako by platily všude, jsou božsky nezávislé na času, prostoru, našich emocích," píše autor.

Má-li kniha nějaké nedostatky, tak snad ten, že Sedláček z hlavní osy bádání příliš často odskakuje k jiným morálně-ekonomickým otázkám. Ty však postrádají srovnání a hlubší rozpracování a odvádějí pozornost od základní problematiky. Kniha se tak stává spíše rozdrobenou, než celistvou, jak zřejmě zamýšlel autor. Také bych od něj jako od ekonoma ocenila více vlastních názorů, postřehů a praktických příkladů ze současnosti. Ty, především v první části, silně ustupují myšlenkám historických osobností, které by měly být spíše ilustrací než hlavním tématem.
 


Komentáře

1 cracatit | E-mail | Web | 5. září 2009 v 19:26 | Reagovat

Díky za recenzi, od Sedláčka mě to nepřekvapuje, košatý text bych od něj čekal. Myslím si, že svou knihu nezamýšlel jako klasická skripta, spíš ji chtěl prosadit do širší veřejnosti. Mohla bys text ještě přiblížit, čím tě zaujal, proč bys ho doporučila? Uvažuju o půjčení z knihovny, příp.o koupi.

2 Terka | E-mail | 13. září 2009 v 22:57 | Reagovat

Ahoj, napíši ti k tomu více zítra nebo v úterý. Teď jsem se po devíti dnech dostala k netu, doháním resty, od zítra práce, uzávěrka ve druhých novinách, tak nestíhám, ale na vše poodpovídám :-)

3 cracatit | E-mail | Web | 14. září 2009 v 12:59 | Reagovat

To nespěchá, hlavně, že odpovíš.

4 Terka | E-mail | 22. září 2009 v 21:44 | Reagovat

Tak už jsem tu, konečně... Poté, co knihu četl i přítel, jsme o ní ještě diskutovali... a on upozornil na další věc (kritickou), kterou jsem k recenzi (která vyjde ve VŠE novinách) nakonec připsala: "Autor navíc „objevuje“ myšlenky a souvislosti, které formulují jiní ekonomové již desítky let. A přestože Sedláček v knize vychází z poměrně velkého množství pramenů, jména Friedrich Hayek, Ludwig von Mises nebo Murray Rothbard, kteří se spolu s ekonomií zabývají i morálními otázkami, se v seznamu citací objevují velmi zřídka nebo vůbec." -> některé poznatky a úvahy jsou samozřejmě čistě jeho a původní, ale zcela obchází (v citacích a odkazech) celý jeden ekonomický směr, který podobnou problematiku v zahraničí už desítky let řeší.

Podle mého názoru tam jsou kapitoly, keré za to rozhodně stojí a čtou se velmi lehce (úvod - období Sumerů, dále Starý zákon, později Mandeville X Smith, shrnující kapitola, úvahy nad ekonomií jako vědou, současnost a krize...), a kapitoly, které jsou dle mého příliš roztroušené a rozkecané, laicky řečeno nudné (především asi padesátistránkové křesťanství)...

5 cracatit | E-mail | Web | 27. září 2009 v 8:56 | Reagovat

Asi deset dnů jsem tu nebyl, tak poctivě pročítám komentáře. Asi máš pravdu, že některé kapitoly se tak úplně nepovedly, ale musíš uznat, že prostě a jednoduše nejde o čistě VŠ skripta, aspoň já to tak chápu. Je škoda, že se křesťanství mu nepovedlo, protože je to zajímavá a důležitákapitola dějin. Každopádně díky za rozsáhlou odpověď a pěknou recenzi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama