ahoj a


ahoj ah

Co nevezme řeka, sebere pokrok

17. října 2009 v 19:42 | Tereza Holanová |  filmy, které stojí za to


"Berete lidem duše a nahrazujete je elektřinou." Osmdesátiletá Ella však o moderní kuchyni ani rádio nestojí. Přeje si dál vysedávat na verandě dřevěného domku a navždy zůstat v krajině divokého rákosí a černošských popěvků. V krajině, kam ji kdysi přivedl manžel a kterou považuje za součást svého života.


Film Divoká řeka nás zavádí do chudé oblasti v povodí řeky Tennessee, kde se všichni navzájem znají a zaměstnávat černochy se stále ještě nesluší. A na pozadí rasové nesnášenlivosti a maloměstského individualismu se odehrává drama ženy, která toho navzdory své skromnosti chtěla příliš mnoho. Alespoň podle federální vlády.

Venkované se zapojují do výstavby přehradní nádrže, což jim má v rámci Rooseveltova programu TVA přinést práci a elektřinu. Ve jménu pokroku odprodali všichni své pozemky, na kterých hospodařily generace jejich předků, pouze stará vdova ne. Divák se stává svědkem konfliktu, kdy proti sobě stojí hrdá stařena, které dělá společnost jen několik negramotných černochů, a všemocná byrokracie. Veřejný zájem proti soukromému majetku a osobním hodnotám, kdy každý vnímá svůj užitek jinak. Na jedné straně existují argumenty, že přehrada zabrání smrtícím záplavám, které oblast sužují, a zlepší životní úroveň chudých Jižanů. Na druhé straně je láska k zemi, již nelze vyčíslit dolary, a odpor k moderní civilizaci. Ella nelpí na majetku, nebojí se povodní, nevadí jí, že zůstala ve svém boji sama. Tvrdí, že je proti přehradám jakéhokoliv druhu, a má ráda, když věci fungují přirozeně. "Můžete mne odsud dostat pomocí síly, nebudete jí potřebovat hodně. Je to ale jediná cesta, jak mne odstraníte, protože já proti přírodě nepůjdu." To, že se některé hodnoty nedají zaplatit, ukazuje na metafoře, kdy chce po jednom z černochů, aby jí prodal svého starého psa, a muž se brání, že by se ho za sebevíc peněz nevzdal.

Ella působí křehce, přesto má každé její slovo autoritu. Diváka si získává především svým osamělým bojem a upřímností, která z ní na rozdíl od jejího "protivníka" vyzařuje. Úředník Chuck má starou ženu přesvědčit, aby ostrov opustila dobrovolně. Využívá k tomu různé cesty, prvně se snaží o domluvu, poté zajišťuje černochům práci na vzdáleném místě, aby připravil stařenu o jejich společnost. Navíc se do něj vášnivě zamilovala Carol, vnučka Elly. Chuck se k ní chová přehlíživě a lhostejně, více než k ní je milý k jejím dětem, takže se nelze ubránit dojmu, že vztah využívá jako další "zbraň" proti Elle. Ke konci snímku se sice v jeho tváři objevují náznaky viny a snahy pomoct. To, když se mu podaří starou ženu zlomit a on sleduje, jak si pokořená Ella hrdě odnáší v náručí všechen svůj majetek. Přesto nadále působí nezúčastněně. Jako člověk, který postavil na první místo materiálno a techniku, takže mu pro pochopení toho, co je pro lidi okolo něj skutečně důležité, mnoho prostoru nezbylo.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama