ahoj a


ahoj ah

Musí mít novinář vystudovanou žurnalistiku? NE!

20. listopadu 2009 v 20:02 | Tereza Holanová |  anarchie jménem žurna

Toto téma bývá hodně omílané, je předmětem diskusí a často znamená dilema pro ty, kteří se rozhodují, na jakou školu jít, pokud chtějí psát. Názory se různí a já přidám svoji zkušenost i postřehy lidí z mého okolí.


Pokud bych se měla vrátit k úvodní otázce, zda musí mít novinář vystudovanou žurnalistiku, moje současná opověď by zněla NE. Tento názor vychází z dvouletého působení na Fakultě sociálních věd na oboru žurnalistika a z téměř roční praxe v médiích.

Když jsem se po maturitě rozhodovala, na kterou školu jít, sváděla žurna tuhý boj s ekonomkou. Věděla jsem jistě, že chci psát, že mne baví zjišťovat a zpracovávat informace, oslovovat lidi, dělat něco aktivně a stále nově. Zároveň se začala objevovat spousta lidí, kteří mne od žurny odrazovali. Strýc, který se léta pohybuje v médiích, teta, která externě učí na FSV, a spousta dalších. Hustili do mne, ať si vyberu něco užitečného, co mi dá více možností, nejen psaní. Že se do novin mohu dostat i tak, budu-li chtít. Nakonec jsem si vybrala oba obory. Dnes říkám, že jsem na žurnu musela nastoupit proto, abych se na vlastní oči přesvědčila, že se bez ní člověk skutečně obejde.

A teď několik argumentů a postřehů…

Kdo jde na žurnu s představou, že se zde naučí psát, měl by školu minout obloukem. Počítá se s tím, že už umíte. Během prváku se sice dozvíte známý teoretický základ o obrácené pyramidě, jak má vypadat komentář a jaký je rozdíl mezi glosou a sloupkem, ale dobré zprávy se naučíte teprve tehdy, když vám editor několikrát přeškrtá text, seřve vás, že dlouhé souvětí ne, trpné rody ne, divné konstrukce ne, ukecanost ne a mohla bych pokračovat. Rozhodující je pro novinářské řemeslo praxe. A té na škole moc nezískáte. Pro univerzitní noviny napíšete několik povinných článků, v seminárních předmětech můžete rozvíjet už existující schopnosti. Zbytek je nutný vypilovat každodenním psaním, kdy dostáváte zpětnou vazbu od vašeho nadřízeného. A práci v médiích si musíte najít sami, ve svém volném čase.

Kromě toho vám škola neposkytne žádnou odbornost.

Absolvent žurnalistiky umí psát, zná novinářské žánry, ale tím to pomalu končí. V rámci studia sice absolvuje řadu všeobecných předmětů, které mají zajistit univerzální vzdělání, ale posuďte sami… Psychologie. Na zkoušku mi stačilo zopakovat zápisky k maturitě. Základní všeobecné teorie a pojmy, nic víc. Co třeba nechat studenty, aby některé poznatky zkoušeli využít při psaní komentářů, aby si trénovali ve skupinkách schopnost jednat s lidmi, aby diskutovali, do jakých stresových situací se novinář může dostat, jak je zvládat… Sociologie. Totéž. Pojmy, stratifikace, výklad o druzích sociologického výzkumu. Nic spojeného s praxí, jen "drcení se" faktů. Úvod do ekonomie. Opět obecné pojmy, navíc předkládané způsobem, díky němuž má dnes většina spolužáků k tomuto odvětví odpor. Filosofie aneb Od starouše Pythagora až do současnosti. Politologie. Šrocení se pojmů, na které mi stačil sešit z gymplu. Přitom právě zde by šlo tolik pracovat s jakýmkoliv výtiskem novin. Zvlášť, když většina studentů žurnalistiky končí ve zpravodajství.

Abych ale žurně nekřivdila. Několik předmětů za to stojí a nabízejí alespoň něco, s čím se novinář v praxi skutečně setká. Práce s informacemi, seznámení se s ČTK a infobankou. Seminář k úvodu do komunikace, diskuse nad masovostí současných médií, nad snahou donutit veřejnost číst. Kupodivu Právo, kde jsme skutečně rozebírali věci k tématu, věnovali se autorským právům a podobně. Nová média, internet a jeho role, bloggy, sociální servery, on-line zpravodajství, konfrontace s papírovými médii. Samozřejmě specializační předměty pro ty, kteří se rozhodnou pro audiovizuální specializaci. Zkouší se tu práce s kamerou, s počítačovými programy, úprava záznamu.

Zůstává ale zásadní problém. I když umíte nakrásně psát a nebo točit reportáže, máte o čem? Většina spolužáků končí v klasickém zpravodajství, kde je ovšem značný přetlak. Zvláště nyní, když redakce propouštějí, slučují různé posty a podobně. O tuto práci mají zájem i lidé "nežurnalisté", orientovat se v tom, co a s kým který politik dělá, nevyžaduje zas až tolik námahy.

Několik kamarádů se zajímá o hudbu a píše pro specializované servery, které téměř nikdo nezná, o muzice, kterou téměř nikdo neposlouchá. Ale baví je to a jsou ve svém oboru specialisty. Nebo i na vyšší úrovni. Spolužačka má za sebou rozhovor s bratrem Paula McCartneyho nebo s Anastaciou. Řadu spolužáků zase upřímně zajímá sport, mají patřičné nadšení a také nemají problém se uchytit. Ale co jinak? Na co je vystudovaný novinář odborník? Rozumí politice? Umí se rychle adaptovat a ke každému problému si rychlonastudovat tolik, aby z toho vypotil zprávu? Většina z nás začíná v on-line zpravodajství, mediálních agenturách a jiných "továrnách", kde se klade důraz na rychlost a téměř nikdy nedostanete prostor, abyste se s nějakým tématem patlali déle než půl dne, abyste šli do hloubky, měli čas číst k tématu literaturu a učinili originální, ne-li věděcký závěr.

Samozřejmě, že existují výjimky. Lidi, kteří jsou sice "jen" vystudovanými novináři, ale hodně na sobě makají, kladou si stále nové cíle. Jako příklad mohu uvést spolužačku Katku. Ve většině případů to však dopadá tak, že si Paroubci, Zemani a další z novinářů pohrdavě utahují, že "ve skutečnosti ničemu nerozumí, píší o všem a neví nic, atd."

Toto je podle mne důvod, proč by každý, kdo chce psát, měl studovat cokoliv dalšího/ jiného než žurnalistiku. A být v určitém oboru skutečně dobrý. Ekonomiku, protože lidé z žurny se v této problematice, jak jsem bohužel zjistila, vůbec nechytají, politologii, právo, diplomacii, mezinárodní studia, techniku, atd. Cokoliv. Pokud pak není některá ze specializovaných rubrik (ekonomika, kultura, sport, věda, technika, počítače, ekologie) vašim vyloženým koníčkem, bude těžké se sem dostat. Důležité je dané problematice rozumět, dokázat ze známých faktů vyvodit i nějaký obecný či teoretický závěr. Bez znalostí si toho navíc s lidmi, kteří jsou předmětem vašeho psaní, moc neřeknete. A poslední. Většina dobrých novinářů, které jsem nejen v ekonomice potkala, prošla všemi možnými školami, ale s Hollarem (nebo jeho alternativami v Brně a Olomouci) nikdy neměli nic společného. A že nebyli jediní, potvrzují i vyjádření dalších významných žurnalistů: *ZDE*
 


Komentáře

1 Mysteria | Web | 20. listopadu 2009 v 21:28 | Reagovat

Myslím, že by novináři školu míti měli.

2 Aleee | Web | 20. listopadu 2009 v 22:15 | Reagovat

Tak nějak s tebou souhlasím a vidím to podobně. I když na to, že studuju dvouoborově, často nadávám a dvoje státnice ještě s bakalářkou asi těžko stihnu v červnu (čili budu prodlužovat), možná jsme na tom nakonec dobře, když studujeme kromě žurny i něco navíc... No a když není (předpokládám) na UK žurna dvouoborově, ty sis to zařídila sama jinak  :-)

3 PaulMan | Web | 21. listopadu 2009 v 9:55 | Reagovat

Velice dobře vyjádřeno, souhlasím.

V IT je to s tou (ne)potřebnou školou dost podobné.

4 Sisao | Web | 21. listopadu 2009 v 14:26 | Reagovat

Coby absolventka stejné studijní kombinace jako Terka se pod tenhle článek můžu podepsat. Souhlas do posledního písmena!!!
Jsem ráda, že jsem si k žurnalistice ještě dala ekonomku. Ačkoliv se v současnosti v médiích nepohybuji, stále si myslím, že i kdybych se po čase do ekonomické žurnalistiky vrátila, šlo by mi snáze se ,,rozepsat" než mít jen žurnalistiku a od začátku dělat, že oboru rozumím.

5 Storyteller | Web | 21. listopadu 2009 v 15:32 | Reagovat

Když jsem si přečetl nadpis, řekl jsem si, že tys žurnalistiku určitě nevystudovala. Ale souhlasím s tebou - je podle mě podobné jako modelářství nebo fotografování.

6 LuckaS | E-mail | Web | 21. listopadu 2009 v 20:28 | Reagovat

Před pár lety jsem žurnalistiku zvažovala, ale pak mě to přešlo. Píšu dlouho a ráda, ale psaní si nechám spíš jako koníčka, protože pokusit se přispívat do časopisů nebo na internetové servery mohu kdykoliv, a jak bylo řečeno, bez speciálního vzdělání. A na to, abych byla novinář v terénu, nemám tu správnou povahu :-) Co mě ale na žurnalistice stále láká, jsou ta studia médií (viz tvůj odstavec o dobrých předmětech) - čistě z toho důvodu, že jsem zvědavá, jak to v médiích chodí.

7 Brabikate | Web | 22. listopadu 2009 v 1:33 | Reagovat

Hm... Možná mi tímhle článkem usnadňuješ volbu. Skutečně bych asi měla studovat to, o čem bych jednou chtěla psát, než to, kde mi budou říkat něco, co vlastně k tomu svému psaní nebudu potřebovat.
No, mám nad čím přemýšlet. A jsem moc ráda, že jsem si mohla přečíst názor někoho, kdo to prožívá na vlastní kůži.  ;-)

8 Nikitka | E-mail | Web | 6. prosince 2009 v 18:36 | Reagovat

Týjo, to je dobrý, že jsi o tom takhle otevřeně promluvila, jsem ráda, že znám taky názor studenta a ne jen růžové opěvování :) Nejen proto, že mám ráda upřímnost, ale hlavně taky proto, že o nějakém mediální oboru na FSS uvažuji :)

9 E. | 3. ledna 2010 v 18:27 | Reagovat

V Brně je žurna pouze dvouoborová, asi věděli, proč to tak udělat ...

10 zedna | Web | 19. června 2010 v 14:54 | Reagovat

Žurnalistiku v Brně můžete studovat také na www.kudpbrno.cz je to letos založená nová škola v Brně a letos se tam dá studovat jenom žurnalistika, příští rok už těch oborů bude více.

11 stranger-girl | Web | 8. září 2010 v 21:57 | Reagovat

Právě se rozhoduji, kam jít. Už mi jeden poradce říkal, že vystudovat vyloženě jen jednooborovou žurnalistiku by mi bylo k ničemu, ale já tvrdohlavá mu nějak nevěřila. Teď když jsem si přečetla ten článek, tak asi musím uznat, že měl asi pravdu :) Takže děkuji za otevření očí ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama