ahoj a


ahoj ah

O železné pouti k Pacifiku

9. listopadu 2009 v 23:00 | Tereza Holanová |  filmy, které stojí za to

Recenze filmu Tenkrát na Západě

Dusot koní, přesně mířené výstřely a osaměle skučící harmonika. Výčep, stáj, poušť, vyprahlé hory a koleje, které se mezi nimi táhnou jako kovový sliz. Takto režisér Sergio Leone zobrazil Divoký západ.

Kromě toho však ve svém filmu zachytil i proměnu americké[1] ekonomiky v druhé půli 19. století.
Přestože film Tenkrát na Západě nepřináší historicky věrné pojetí americké historie, můžeme zde najít řadu paralel s hospodářským vývojem USA. S filosofií osidlování západu souvisí především hlavní motiv snímku, stavba železnice. Na základě prohlášení Manifest Destiny Američané v druhé polovině 19. století zalidňovali a pro sebe získávali dnešní západ. Jeho jižní část (Nové Mexiko, Arizona, Kalifornie, Nevada) patřila dříve Mexiku, oregonské teritorium (dnešní Oregon, Idaho a Washington) Velké Británii. Postupně se Spojeným státům povedlo daná území získat. Protože v té doby však neexistoval způsob, jak se na západ dostat, začala vznikat železnice, která v ekonomickém rozmachu USA hrála významnou roli. Díky ní se mohli přemisťovat lidé i kapitál, kromě toho došlo k propojení významných průmyslových oblastí s východem.

Také Sergio Leone na pozadí příběhu pomsty ukazuje, jakou roli železnice v kraji, kam byla zavedena, hrála. Jak vytyčil americký prezident John Tyler, cílem bylo osídlit celé území mezi oceány. Ve filmu tato myšlenka zaznívá z úst Mortona, "pana Vláčka", jenž trpěl bolestivou nemocí kostí a projektu výstavby, alespoň formálně, velel. Ten řekl, že nemíní svůj boj vzdát, dokud neuvidí z okna vlaku Pacifik. Leoneho snímek dokumentuje, jak se Spojené státy postupně směrem na západ zalidňovaly. Z opuštěných oblastí se stávala zalidněná centra, kdo se rozhodl lokalitu podél kolejí využít, mohl na tom vydělat nemalé peníze. Podobně kalkuloval i zavražděný farmář Brett McBain. Svých 64 hektarů, které na západě dostal, obýval v pustině, daleko od nejbližšího městečka. Věděl však, že díky jediné dostupné vodě v okolí budou i po jeho pozemku dříve či později jezdit vlaky. Tuto skutečnost se chystal využít k vybudování nádraží a přilehlého městečka. Nebyl však jediný, kdo měl o podobný zisk zájem.

Vedle tématu rozmachu západu tvoří nedílnou součást filmu i příběh, v němž hrají hlavní roli mezilidské vztahy, boj o moc a touha po odplatě. To vše může významně ovlivnit další ekonomický vývoj. Snímku nechybí napětí, akční a dojemné scény, ani kvalitní hudba. Kromě tesklivé skladby Once upon the Time in the West provází celý film kvílivé tóny harmoniky, jejichž podstatu divák pochopí až v samotném závěru.




[1] Slovo americký zde používám jako přívlastek vztahující se k USA
 


Komentáře

1 Rýža | Web | 10. listopadu 2009 v 22:07 | Reagovat

Co se k tomuhle filmu dá napsat? Všechno by bylo nošením dříví do lesa - a nebo pistolníků do báru? :) Klasika tak klasikovatá, že už snad ani klasikovatější být nemůže. Osobně mám radši "dolarovou trilogii" - Clint Eastwood je prostě Clint Eastwood, ovšem to nic neubírá na lesku Once Upon a Time in the West. A Henry Fonda jako záporák, mmm:)

2 Terka | E-mail | 20. listopadu 2009 v 22:26 | Reagovat

Já na westernově laděné filmy jinak vůbec nejsem, ale Západ... skvělý. Napínavý, navzdory stopáži, kterou má, ani minuta zbytečná, perfektní hudba, vždy zaskučení harmoniky (zvlášť, když se divák na konci dozví původ tohoto zvuku), zajímavý příběh, já to navíc musela vnímat i z toho ekonomického hlediska, což mne opět obohatilo... a samozřejmě skvělá ústřední melodie. Fonda byl dobrej, i když mne víc "chytl" Harmonika :-) (a hodně spolužaček preferovalo toho staršího, co na konci, alespoň v té delší verzi, umírá)

3 cube | Web | 6. prosince 2009 v 10:06 | Reagovat

klasika

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama