ahoj a


ahoj ah

Jedinec ztratil význam. Důležité je MY - 1. část

20. prosince 2009 v 15:02 | Tereza Holanová |  co jsem přečetla

Neustálá kontrola, nemožnost vybočit z řady, dokonalý stát v čele s neomylným vůdcem. Připomínají vám tato slova známé literární dílo? Možná George Orwella. Oceánii, Ideopolicii a Velkého bratra. Román 1984 patří k vrcholným dílům poválečné prózy.


Podle středoškolské výuky se jedná o vizionářský text, který předběhl dobu. Získal však Orwell tuto popularitu oprávněně? Do značné míry se totiž inspiroval románovou utopií My, kterou vydal ruský autor Jevgenij Ivanovič Zamjatin o dvacet devět let dříve.

Ve své knize Zamjatin představil Jednotný stát, Strážce a Dobroditele, předobrazy výše uvedených pojmů z knihy 1984. Od Zamjatina si Orwell vypůjčil také další charakteristiky. Například ztrátu soukromí, přechod k naprosté uniformitě nebo konec svobodného myšlení a jakýchkoliv pocitů. V některých aspektech se prózy pochopitelně liší, například v mentalitě jednotlivých postav. K tomu se však dostanu později. Více mne zajímá, z jakého důvodu je s literaturou, která na fiktivních příkladech ukazuje, kam až může totalita vést, spojován právě Orwell, zatím co Zamjatin se nevešel ani do školních osnov. Potlačováním lidské svobody a absurdní politikou Sovětského svazu se přitom inspirovali oba autoři. Moje recenze se proto kromě hodnocení románu My a jeho paralely se skutečným světem zaměří také na komparaci obou knih co do pojetí prostředí a jeho ekonomických aspektů nebo zobrazení hlavního hrdiny. Přestože se průkopníkem utopické literatury zobrazující stal právě Zamjatin, s danou tématikou bývá obvykle spojován Orwell. Román My se tak navzdory své originalitě nemůže srovnání s 1984 vyhnout.

Prostředí, které autoři pro svá díla vybrali, jsou na první pohled totožná. Dějištěm se stává společenství na nejvyšším stupni vývoje, stát, ve kterém jedinci nemají žádná práva a přesto jsou šťastni. Hlavním smyslem jejich života je totiž roboticky pravidelné opakování činností a oddanost Vůdci.

Orwellova próza vyšla v roce 1949 a zachycuje především nástup poválečného socialismu. Zamjatinovi posloužil jako předobraz nově vzniklý bolševický stát s Leninem v čele. Podobné etapě dějin Ruska se věnoval také Michail Afanasjevič Bulgakov, byť jiným způsobem. V této době bylo pro Rusko typické (a vlastně to tak zůstalo i v následujících desetiletích až do současnosti), že lidé ze dne na den mizeli, neznámo kam. Zatím co u Orwella to symbolizuje ono extrémní vymazávání vzpomínek, Zamjatin pracuje s lidskou odosobněností. Obyvatelé Jednotného státu nepovažují smrt za důvod k lítosti, mezilidské vztahy zde neexistují. Každý je pouze číslem, bez něhož se systém obejde. Stejně jako v porevolučním Rusku spočívá hlavní cíl ve snaze nastolit kolektivní blaho. V rámci prospěchu celku lze přitom učinit jakýkoliv státní zásah. Dalším společným jmenovatelem knihy a reality je nulová úcta k lidskému životu. Ta se v Zamjatinově díle projevuje například při popravě Strojem, která probíhá jako chladnokrevné štěpení občanů na atomy. Tento akt přijímají všichni lhostejně, protože jedinec v rámci ohromného společenství nic neznamená.
 


Komentáře

1 Lafi | Web | 20. prosince 2009 v 17:08 | Reagovat

To jsou ale věci. Už nějakou dobu se snažím sehnat Orwella, když o něm slyším samé superlativy a on možná opisoval  :-? Každopádně díky za tip.
P.S. Nevíš jestli "My" vyšlo i v Češtině?

2 Terka | Web | 20. prosince 2009 v 18:05 | Reagovat

My v češtině vyšlo, má ho například Národní knihovna v Praze. Orwell se sice, jak vidíme inspiroval, ale tím nijak nesnižuji kvalitu 1984. Naopak, jak bude zmíněno v dalších dílech recenze (byla to delší práce, tak ji sem dávám po částech), v mnohém je Orwell mnohem realističtější, představitelnější, atd. Jinak, Orwell se dá celý sehnat ke čtení na netu, adresu si už nepamatuji, ale mám to stažené, tak se mi ozvi třeba na mail (tereza.holanova@ilist.cz) a pošlu =)

3 Cracatit | Web | 20. prosince 2009 v 23:15 | Reagovat

Vidím, že tě Orwell, resp. jeho dílo velmi zaujalo. Je to jenom můj dojem nebo si to pamatuju dobře, žes psala o Zamjatinovi už jednou? Mně osobněs tímhle článečkem jen potvrdila, co už dávno vím, že My a 1984 se v ledasčem podobají. Myslím, že obě tyhle knížky pomáhají rozvíjet lidské myšlení o právu a vůbec o společenských řádech a ceně člověka jako individuality vůbec. Jsem zvědav, co sem na tohle téma ještě přihodíš.

4 dadulka | 23. prosince 2009 v 12:24 | Reagovat

Jsem teď právě napsala článek o Huxleyově Konci civilizace (Brave New World), který se společně s Orwellovým 1984 a se Zamjatinovým My považuje za jednu z prvních vizí budoucnosti inspirovanou diktátorskými režimy. Huxleyova kniha (pro srovnání - je z r. 1932) mě opravdu nadchla a určitě se pokusím přečíst jak My, tak i 1984, které mám na seznamu už dlouho, nicméně v knihovně je prakticky nedosažitelné a číst na počítači já nezvldám  :-(

5 Rosťa | E-mail | 26. prosince 2009 v 16:37 | Reagovat

Zajímavé, četl jsem kdysi Orwella 1984 v samizdatu. Je to rozvíjení fantazie, utopie.. stejně jako krásný komunismus. Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží.. ale tak daleko to nedokázal dotáhnout žádný diktátorský režim, přece jen svoboda ducha se nedá tak snadno zlomit a utvářet. Člověk není jen bezduché zvíře, je v něm i kus věčnosti a lásky ze stvořitele:-). To např. i Jaroslav Hašek založil v roce 1911 Stranu mírného pokroku v mezích zákona.. Víš jaké měli heslo??? Jeden za všechny, všichni za ho.no:-). Proč Tě zajímá tato dnes už uschlá větev možného vývoje? Knih je asi miliarda, ještě jednu a budu je mít přečtěné:-).. předhodím sem jednu pěknou, co se mi líbila.. Květoslav Minařík, Beseda bohů.. psychologie skutečnosti.. začíná přibližně slovy: Jednou v ráji, což je asi ve dvě hodiny místního času kdekoliv na Zemi, byl bůh zasažen do svého srdce touhou kajícníka, tato touha byla očištěna tak dalece, že byla vybavena křídly, jimiž nesena... dostihla srdce toho boha a ten musel sestoupit na zem..:-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama