ahoj a


ahoj ah

Jízda jménem mezinárodní obchod se chýlí ke svému konci!

27. ledna 2010 v 23:18 | Tereza Holanová |  za oponou VŠE

Je to tak. Po pěti semestrech mám odstudované všechny předměty. Chybí státnice a bakalářka. Na inženýra budu zcela určitě studovat jiný obor, tak se myslím blíží čas na rekapitulaci. Vybrala jsem si kdysi správně? Vybrala bych si tak znovu? A proč?


Stejně jako většina lidí, kteří se mnou tento obor studují, mám nutkavý pocit, že jsem od obchodu čekala něco úplně jiného. Co přesně, ale už nedokážu popsat. Jasno jsem přitom měla od začátku třeťáku na gymplu. Ani mne nenapadlo zkoušet diplomacii, cestovní ruch (ač si teď říkám, že obojí by mi prakticky dalo mnohem víc), natož jakýkoliv obor z jiné fakulty.

Většina spolužáků v současné době nemá jasno, co s tímto oborem vlastně dělat. Ano, znám lidi, kteří chtějí pracovat v mezinárodních firmách a zabývat se vztahy mezi nimi. Někteří už tam pracují. Někdo zase míří do struktur EU. Ale většina těch, s nimiž jsem mluvila, netuší. Spousta studentů sem šla proto, že máme v porovnání s jinými fakultami (potažmo školami) větší nabídku jazyků. A pokud si člověk dobře navolí rozvrh, tak i kvalitní vyučující (ať už domácí nebo zahraniční). Stejně tak nabídka volitelných nebo mimosemestrálních předmětů v cizím jazyce je dost štědrá. Ale co dál? Asi pět kamarádů, kterých jsem se ptala na jejich plány, pokrčilo rameny. Sice mají pocit, že jim navazující studium už k ničemu novému nebude, zároveň však nevidí důvod, proč v něm nepokračovat další dva roky.

Proč chci tento obor opustit já? Ze zkušeností přátel, kteří titul z obchodu získali, vím, že se člověk už nic moc dalšího nového nedozví. Většinou se pouze prohlubují ty předměty, které jsme odstudovali na bakaláři. Světová ekonomika, mezinárodní obchod, mezinárodní ekonomie, evropské právo. A je to stejně tak praktické a edukativní jako dosud. Předměty, ve kterých se dá s dobrým přehledem půlka věcí "okecat", zbytek načíst během několika hodin (pokud čtete rychle jako já). Učí se to snadno, je to celkem zábavné, tu a tam i zajímavé. Tak proč? Mám pocit, že všechny tyto "vztahy" jsem se schopná naučit individuálně. Dokonce "mimovolně". Že k tomu, abych věděla, jak funguje Unie a tisícátá a první organizace světa, nemá cenu chodit do školy (také jsem to v uplynulých letech mockrát nedělala a průměr mám nadprůměrný). Že v letech, kdy nosím status studenta, mohu (alespoň zčásti) využívat čas určený ke studiu k tomu, abych se dozvěděla něco, na co mi všeobecné vstřebávání informací a má vnímavost nestačí, něco, co bych se sama učila těžko, něco, co v životě upotřebím (ne že bych se bála, že zakládající členy EFTA nebo prehistorii logistiky nebudu denně používat), co mě nadstandardně vybaví pro budoucí práci. Chci mít obor, který mne donutí chodit do školy, číst všechny doporučené knihy a být přesvědčena, že se učím něco praktického.

Bakalářské studium mi tento pocit bohužel moc nedalo. Částečně je to dané nešťastným studijním plánem, který platí pro celou ekonomku. Každý musí absolvovat škálu celoškolsky povinných předmětů, těch, které mají formou rychlokurzu naučit studenta od každého trochu, ale na to, aby se šlo do hloubky mnohdy není čas (není divu, to, co se dříve kolegové učili ve dvou semestrech, máme v jednom, to, co byly dříve čtyři předměty, je jeden, na přednáškách není čas na zajímavosti, nedejbože příklady z praxe, jedou se definice, čísla, nestíhá se, atd., atd.). Takže si každý projde megarychlokurzem ekonomie, statistikou, geoekonomikou, právem, účetnictvím, matematikou, managementem, marketingem a podnikovou ekonomikou, finančními teoriemi, politikami a institucemi, hospodářskými dějinami, informatikou… a více než polovina bc. studia je využita! Ano, i to minimum je důležité a dá se v budoucí práci (nebo minimálně při psaní bc. práce) využít. A nebo trochu rozšířit a získat tak přehled o některém z dalších praktických oborů (například ovládat účetnictví pokládám za velmi důležité, stejně jako výpočet různých ukazatelů financí podniku, daní, atd.). Ale kolik studentů je natolik motivovaných, že se to sami doučí, když to po nich u zkoušky nikdo nechce? Ano, ten koncept, který by měl fungovat (studuji, protože chci něco vědět, a ne proto, abych získala kredity), stále v MNOHA případech neplatí ani trochu.



Oborově povinné předměty nějaký náznak specializace obsahují, "MO" má bohužel pseudocosi jako retail management, kde se celý semestr počítají příklady, které nemají praktické využití, protože by muselo zaráz platit "x" nesplnitelných podmínek, student se učí velikost palet, optimální počet prodavaček, druhy kontejnerů, kolik metrů má supermarket a kolik diskont… A pak se na to píše zabijáckej destroyáckej test, kterým si vyučující nejspíše něco kompenzuje (jinak by se neptal na to, kolik bylo v ČR v roce XYZ hypermarketů, kolik vydělaly supermarkety kdesi a kdysi… ještě, že tam byly ty příklady!). Retail marketing je o něco lepší; povídání spojené s praxí, hodnocení reálné propagace obchodů, věcí, které se doopravdy používají a mají dokonce vliv na různé ekonomické ukazatele. Světovou ekonomiku jsem tu nedávno proprala dost podrobně. Mezinárodní obchod, náš vlajkový předmět. Povídání, opět stačí přehled a trochu se snažit. A vědět, jakou měla kdy Česká republika platební bilanci a její jednotlivé části, a pokud možno, s kterou zemí měla obchodní surplus a s kterou deficit a kolik. Checht! Asi největší dávku odbornosti mají mezinárodní obchodní operace, kde se člověk naučí něco praktického o přepravě zboží, objednávkách, platbách, atd. a podobně. Nesmíte si však dávat nejmenovaného docenta, který vám na prvním cvičení rozdá všechny možné testové otázky, ujistí vás, že u něj to všichni dávají na jedičku, a následující týdny ani nevyučuje. Kazí tím ekonomce pověst, stejně jako muž, který namísto odborné ruštiny káže o Putinovi a dělá propagandu Jednotnému Rusku.

Nejvíce mi toho tedy daly (až na ruštinu pro ekonomy 4, kdy jsem si neuváženě zvolila rodilého mluvčího a pak poslouchala agitky "Politkovskaja svíínstvo") jazyky a volitelné předměty. V ruštině jsem udělala na sebe ohromný pokrok (vezmu-li v potaz, že při nástupu na vysokou jsem neuměla téměř nic). Z volitelných jsem měla následující: Mezinárodní obchodní jednání a protokol. Vysoce praktické (znát, jak se chovat na veřejnosti, u stolu nebo co je typické pro různé země, se hodí vždy!) a zajímavé. Obsah předmětu sice pokrývají dvě knihy, které člověk hravě přečte za odpoledne, ale přesto ty odsezené přednášky a cvika doporučuji! Regionalismus - ten jsem si dala hned v prváku, když jsem byla Unií a organizacemi nedotčená. Dnes už nevermore! Výhoda je, že se asi polovina kryje se světovou ekonomikou, takže jsem pak měla o trochu méně učení. Internetová žurnalistika - pro mne vyloženě fraška. Čekala jsem větší náročnost, praktičnost, ale vyučující to pojal jako leháro zaměřené na minimum autorské práce. Zajímavé byly pouze diskuse s internetovými novináři a praktické odpoledne v Hospodářských novinách. Politická geografie - zajímavý předmět. Nepatrně se sice kryje s dalšími "oborovkami" (geo, světovka, regionalismus), ale skutečně jen nepatrně. Zcestovalý doc. Vošta to zaměřuje maximálně prakticky, formou diskuse a aktivity studentů. Člověk se dozví více o globálních problémech, neshodách různých etnik, konfliktech spojených s územím, hranicemi, o vývoji politické mapy světa a podobně. Ekonomie a historie ve filmu a krásné literatuře. Předmět, který vypadá jako flákárna, ale není. Tedy, pro mne byl, protože psát recenze a dozvídat se nové aspekty historie, či hledání ekonomických otázek v některých známých epochách mne vyloženě bavilo. Podmínky je třeba dodržet (odevzdat vše včas, zaměřit se na danou problematiku, být přiměřeně vzdělán o jednotlivých událostech a obdobích, být připraven prezentovat a obhajovat své názory), nad každým filmem se student musí zamyslet, aby na konci semestru zjistil, kolik nového se vlastně dozvěděl. Vyučující má sice poněkud kontroverzní názory, ale jako trénink diskuse také doporučuji!

A jsme na konci. Určitě nechci svůj obor nijak snižovat. Lehčí než řada jiných je, ale každý přece určujeme obtížnost podle vlastních kritérií. Někomu přijde těžká matematika a logika, jiný se hroutí, pokud má napsat dlouhou seminární práci, přečíst odborný text (ne-li knihu) v angličtině, něco zanalyzovat, navrhnout a podobně. Jsou předměty, na které je hodně látky a jde o to se "našrotit". Jinde je třeba být na každou hodinu vybaven aktualitami, prezentací, nějakým úkolem a projevovat jakous kreativitu.

Pokud tedy shrnu přínos pro mne, studium mezinárodního obchodu mi přineslo lepší rozhled ve světové ekonomice a v globálním dění všeobecně. Procvičila jsem si především samostatnou práci s všemožnými odbornými zdroji, uvědomila si provázanost různých problémů ve světě. Rozvinula jsem své kritické myšlení, umění prezentovat své názory, diskutovat nad různými otázkami, zabývat se reálnými problémy a jejich možným řešením, s tím, že jsem v nich díky ekonomickému zaměření vnímala stále více hospodářských rovin. Vzhledem k tomu, že jsem na většině oborových cvik patřila mezi nejaktivnější a všechny seminárky a prezentace si vždy volila tak, abych zpracovala něco nového, praktického, na čem se sama vzdělám, a jen nerešeršovala lejstra o EU, myslím, že jsem to, co mi mezinárodní obchod mohl nabídnout v bc. studiu, plně využila.

Otázkou je, nakolik to bylo podmíněno samotným studiem a nakolik tím, že pracuji jako ekonomická novinářka a dění sleduji intenzivně tak jako tak, tudíž musím i bez přípravy na test vědět, co to je WTO, jak funguje EU, jaké jsou energetické problémy, jak "probíhá" hospodářská krize, či co znamená zkratka IMF a jaké má ona instituce úkoly. Za bakalářské studium jsem si odnesla všeobecný odborný základ, ať už čistě ekonomický, nebo co se týče bankovnictví, veřejných financí, finanční analýzy, provádění marketingového výzkumu, využívání statistických metod nebo schopnosti vyznat se ve výkazu zisku a ztrát (což používám v práci dost často).

Mít na výběr znovu, asi využiju i to bakalářské studium na něco odbornějšího. Ale i chybama se člověk učí, tak což!

Následující semestr budu paběrkovat s různými volitelnými lahůdkami, které mám pouze nadstandardně, abych se něco užitečného dozvěděla. A za dva roky si doufám přečtete chválu na mé inženýrské studium, na různé maroekonomické analýzy a kapitálové trhy a jiné chuťovky. Ekonomka má spoustu kvalitních oborů, které učí skuteční specialisté (nejen ti, kteří dostali docenturu za pojednání o paletách), přední tváře českého bankovního či veřejného sektoru (kromě autora nejprodávanější knihy v ČR za poslední rok, toho má UK). A v příštích letech toho chci maximálně využít!
 


Komentáře

1 Sisao | E-mail | 28. ledna 2010 v 10:30 | Reagovat

Super shrnutí! :-). A že jsem tak smělá, co bude navazující magisterský obor (samozřejmě nenutím psát, ale když se svěříš, nebudu proti :).

Pozn. tip mám, ale nejsem si jistá.

2 Aleee | Web | 28. ledna 2010 v 15:42 | Reagovat

Ač je mi ekonomie poměrně vzdálená, hezky jsem si početla. Jsem hold zvědavá a ráda se dozvím o jiných školách  ;-) .

Neplánuješ něco podobného někdy sepsat i o žurně?

3 košiška ekonomická | 28. ledna 2010 v 16:16 | Reagovat

Ad navazující obor... vedlejška bude myslím něco s mandelinkami... :)

4 Terka | 28. ledna 2010 v 16:17 | Reagovat

jo, biologie v ekonomice

5 Sisao | 28. ledna 2010 v 16:43 | Reagovat

Tak tomu říkám správná volba :-). Ať se líbí!

6 AjA | Web | 28. ledna 2010 v 17:20 | Reagovat

Terko, dare to dream, ze existuje nejaky obor, ktery te bude ucit veci prakticke (pouze), vzdycky k tomu priberes spoustu teorii, propedeutik, uvodu, ktere se zdanlive behem studia zdaji byt na nic, ale.... nekdy si rikam, ze ja te schoparne teorii nedala vic :)

7 dadulka | Web | 30. ledna 2010 v 15:40 | Reagovat

Článek jsem přečetla jedním dechem a opravdu mě oslovil, protože už delší dobu přemýšlím, že se také blíží čas rekapitulovat má různorodá studia :o) Myslím, že budu daleko kritičtější než Ty :o) Ač už téměř vystudovaný magistr v oboru Evropská unie a veřejná správa (navíc s bakalářem z ekonomie a titulem z VOŠky), současná struktura, systém a podoba vzdělání mě už dlouhodobě naplňuje zklamáním a rozčarováním (viz. mé články na téma "Teorie nevzdělanosti"). Bakalář by měl, podle současné koncepce třífázového VŠ studia (Bc. Mgr., PhD.) být zaměřen spíše prakticky. Nicméně ani magistr, na kterého jsem nasupovala s touhou, že třeba konečně dojde k naplnění mých představ o studiu - důraz na rozvíjení myšlení, pochopení věcí do hloubky a v souvislostech apod. - mě v tomto ohledu neuspokojil. Jak říká kamarádka, má představa vzdělání byla reálná tak možná za tatíčka Masaryka :o) Navíc zcela souhlasím s tvrzením, že bohužel většina lidí - aspoň u nás - studuje kvůli titulu, a ne proto, že by se chtěla něco dozvědět. Přitom studovat se zájmem a proto, abych se něco naučila, by měla být esenciální. To všechno jen nahrává mému názoru, že ve chvíli, kdy je studium dostupné pro všechny a organizované na ekonomických principech (nevyhazujeme, protože by škola přišla o peníze + všem jde jen o přínos pro praxi, což je hrobem klasického vzdělání, které takto nelze vnímat), kvalita jednoznačně upadá. Studium by podle mě mělo být dostupné jen pro ty nejlepší a v případě klasických humanitních předmětů se bohužel osvědčuje pravidlo známé z historie - člověk musel být natolik bohatý, aby si mohl dovolit studovat. No to jsem se zase rozepsala... Jeden by možná neměl všude šířit své razantní názory :o) JInak doc. Vošta nám přednášel politickou geografii taky, a musím říct, že to byl jeden z nejlepších předmětů našeho povinného základu :o)

8 Terka | Web | 30. ledna 2010 v 17:10 | Reagovat

Aja: asi jsem to blbě vyjádřila. Počítám s teorií/ teoriemi a těším se na to. Ale budou patřit k tomu, čemu se chci věnovat, ne kolik kilo se vejde do kterého kontejneru (taky důležitá teorie, pro ty, kteří v tom MO fakt zakotví) a dokola instituce a to, čím jsem za tři roky už naprosto zahlcená, co moc netvoří základ k ničemu dalšímu, co se nejde dozvědět i prostým čtením novin, atd. atd.

9 olosek | 31. ledna 2010 v 13:14 | Reagovat

Mě zrovna to pojednání o paletách a možnostech využití kontejnerů bavilo nejvíc :-) Dokončuji inženýra na MO a asi bych do toho šla znovu, i když vím, že pro praxi jsou na VŠE i lepší obory. Jediné, co mě teda fest nebavilo, byly všechny předměty týkající se EU, ale to bylo způsobeno spíš vyučující, než samotným obsahem. Každopádně přeju, ať si na novém oboru spokojenější!

10 Nora Králičí | Web | 31. ledna 2010 v 20:40 | Reagovat

No tak to je nádhera... ,o) Taky ti přeju hodně štěstí a jsem ráda, že mám něčí názor, co si dát a co spíš ne,o) Děkuji!!

11 LuckaS | E-mail | Web | 1. února 2010 v 11:15 | Reagovat

Díky za článek, zrovna se rozhoduju, které obory vybrat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama