ahoj a


ahoj ah

Opavská směsice žánrů a nálad neurazí. Nezanechá však ani hlubší dojem

19. května 2010 v 21:59 | T. H. |  svět obrázků a fotografií

Neznáme domy, ulice a města a neznámá doba. Šikovně provedené aranžmá, tu a tam více či méně přirození modelové. Nápady, jindy nic neříkající šmouhy. Výběr toho nej. Mnoho jednotících prvků výstava Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě nenabízí. Vlastně téměř žádný. Snad jen pocit, že profesoři skutečně kladou důraz na volnou tvorbu začínajících fotografů.


Na této výstavě, která přibližuje tvorbu opavských studentů a absolventů, lze jen těžko hledat společný prvek. Není jim Opavsko, tamní lidé, nálada, denní koloběh. Co série, to nápad a vlastní cyklus. Co autor, to způsob vnímání, cit pro světlo, ostrost a perspektivu. Leč každý z nich vystavuje pouze několik fotografií, z nichž si jen těžko uděláte obrázek. Celá přehlídka se tak stává mozaikou různých stylů a pohledů na svět.

Nepomohou ani sporé popisky, které u některých sérií chybí úplně. Divák tak jen těžko chápe, netuší-li, o jaké období, místo a okolnosti se jedná. Na druhou stranu tak získává volnost, prostor pro dosazování příběhů. Otázkou zůstává, zda má šanci tento potenciál u cyklů mnohdy různorodých fotografií využít.

U některých snímků se bez návodu obejdete. Práce Two, Nevěsty poté, Bez názvu nebo Zástupní jsou dostatečně výpravné a zábavné. Jednou vtahují svou bezprostředností, jindy zaujmou umělou dokonalostí, kamennou nehybností, ve které máme možnost pozorovat detail i celek tak, jak jej běžně přehlížíme. Další jsou spontání, každodenní, dokumentují lidskou obyčejnost. Z rozmazaných fotografií, které postrádají děj, však jen stěží vyčtete, proč se autor rozhodl tyto okamžiky zvěčnit a co na nich hledat. Co a proč.

K rozporuplnému uměleckému zážitku napomohlo i několik technických nedostatků. Od snímků umístěných proti oknům se odráží světlo, takže se lesknou a namísto uměleckého díla v nich vidíte kus malostranské ulice. Série nazvané People of London je vybavená špatně čitelnými popisky a vy si tak hned o něco méně vychutnáte znuděné tváře ambiciózních Angličanů, kteří si žijí svůj americký sen. Prezentace na videu běží příliš rychle. Jaký dojem si odnést ze snímku, na který máte tři sekundy? Sotva zaostříte a zorientujete se, je pryč. Na to, abyste pátrali po smyslu a hledali nepopsané, čas nezbyde.

Přínos výstavy vidím v tom, že díky své různorodosti ukazuje rozdílné vnímání světa mladými lidmi. Někteří z nich se pokouší obrazem popsat lidskou psychiku, jiní si hrají a experimentují, další touží po zachycení reality nebo o vykreslení světa tak, jak by mohl vypadat. Kdo má chuť tuto směsici žánrů a stylů vidět, může do 11. června zavítat do Galerie GAMU na pražském Malostranském náměstí.
 


Komentáře

1 helmut košiška | 19. května 2010 v 22:10 | Reagovat

Někteří fotografové se zřejmě řídí poučkou "čím víc je to rozmazané a kompozičně zvorané, tím víc je to umění" :)

2 helmut košiška | 19. května 2010 v 22:11 | Reagovat

Ale některé fotky jsou tam fakt nápadité a skvěle provedené.

3 alfalfa | Web | 21. května 2010 v 15:11 | Reagovat

O tejto škole som počula, pozerala som sa aj na jej stránky a celkom ma zaujala. Ja som v druhom ročníku gymnázia a už by som sa postupne mala rozhodnúť akým smerom chcem ísť v živote. A táto škola by sa mi naozaj páčila. Ale to je ešte ďaleko.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama