ahoj a


ahoj ah

Terka píše poezii

jablka a valčík

17. března 2008 v 16:53 | Tereza Holanová
veršíky mne napadly na přednášce... jen tak mimochodem... teď mám deset minut, tak jsem to vybrousila, protože jsem se v těch ručně psaných škrtancích přestala orientovat... pro sluníčko i Sluníčko*

pár modrých slunečnic ospale si voní
popadanou nocí
v polibku valčíku rozkvetu ti víc
schováme své plody
v jabloní náruči
jež nemá souřadnic

pár nachových růží pak zválí půlměsíc
okvětní úsměvy nanesu na osy
k svítání
noc se vzdá planého baretu
v kterém se prohání
strach z trnů poleví

pár rudých kopretin svléká víčka z rosy
interval valčíku
něžně se zamlží
s ranými jablky
které o hlad prosí
polibky zasněží průsečíky ranní

Korálky vody

3. března 2008 v 20:46 | Tereza Holanová
Můžeš říct, že jsem,
neskloním víčka,
snílek,
že neznám spánku protiklad.
Voda, jež své kontury hýčká.

Zkus věřit, že v kapse,
vyplavím stín,
schovám ti nebe,
neumí prý lhát.
Malůvky snů a vůni jestřabin.

Je tak snadné,
když klopíš korálky,
věřit a zurčet,
vodou tišit hlad.
Stát se vírou, jež se v plátno vlije.

Můžeš říct,
než se odnaučím bát,
že jsem snílek,
jež ti do linie
štětcem dlaní pohladí ospalky.

To jsem jako napsala v prváku na gymplu =)

26. ledna 2008 v 21:56 | Tereza Holanová
... "prostě kravina", která se navíc nedochovala celá* spíš pro pobavení...

Ó, STRAVA

Sto roků v kantýně pracoval
sto roků krájíval pažit,
ten chlápek Bezruč se jmenoval,
děsně ho bavilo vařit.

Výpary sedly mu do očí,
mastně mu tupily mozek,
ve vlasech, vousech i obočí
rostl mu zmuchlaný pórek.

Chléb a sejr bral si do práce,
nestěžoval si na lopotu,
do nudlí pražených na máce
kanuly krůpěje jeho potu.

Sto let se neviděl s babičkou,
kdo mu těch sto roků vrátí!!
Když jim pohrozil vidličkou,
kdekdo se začal mu smáti.

Lehko se zasmáti kdekdo moh´,
kdo nebyl zmaštěn jak vepř,
jediné, na co se kuchtík zmoh´-
do kaše nasypat pepř.

Pak nabral rozum, vařil kýty zas,
s bůčky dřel se jak prve...
.... DÁL TO NEMÁM A ANI NEHODLÁM HLEDAT, SKONČILO TO DRASTICKY, CO VZPOMÍNÁM :-D
plus přidávám jednu "psychofotečku" z té doby*

Dřevo je cennější než zlato

23. ledna 2008 v 21:22 | Tereza Holanová
.. ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenapadá mne víc než "don´t worry, be hippie" - ti se mají nejlépe* ... mám svůj žebříček hodnot, vím, co je nejhorší, čeho si je třeba vážit, vím, které problémy jsou "malé" a zbytečné a dají se předejít... Neslyšeli jste někdo o Zviřátku??? :-( Takovém tom veselém, modroobálkovém, redakčním, které si libuje v chroupání ředkviček, rádo se nechá chválit, je milé, že si člověk není jist, zda je to možné, ač by seznam jeho kamarádek mohl konkurovat tomu telefonnímu, považuje se za introverta, nicméně dobře se s ním směje, vykládá a "rejpe"??... odměna: nefalšovaný terezí úsměv!!

jinak? V práci až moc veselo. Bombičky mi skákaly do krabiček takřka samy, všude bylo "přetyntydlínováno", příjemno... a povedlo se mi vcelku vyspat - však jsem byla "v bezvědomí" přes osm hodin (tj. před osmou večer to zalomila). Také byl dnes Kayser s. r. o. plný terezčího zpěvu... nějak to muselo ven* Písničky na přání*
Bábuška mne pohostila vynikající mňamkou (žeemlvka - myslete si, co chcete*)
odreagovala jsem se u klavíru (naučila jsem se naprosto věrohodně Imagine, momentálně je tedy melilinko krkolomné - kvůli zpěvu jsem skladbu musela přetransponovat do o něco "křížkovatější" tóniny), u poezie, teď se mrknu na norštinu...
P. S. Zviřátko žije! Máte po ptákách (tedy po úsměvu)
Dřevem pozlacená

Klikatě vede mne do svatyně
den, jež se pro mlhu vytratil.
Prosté stěny skrýváš před světem
v malebné pustině bez oken.
K úpatí vížky schody zpuchřelé,
když večer s duhou se střetají.
Chudá tvář působí nesměle
závratě, v nichž padám na oltář.

Klikatě sním o spánku stoletém,
do kterého tys utopený.
Přeji si duhu smýt z červánků,
pro tvůj stín zdřevěnět v návrší.

Schoulené slunce se rozprší -
po dešti voní dřevěné stěny.




Měsíc

16. ledna 2008 v 21:36 | Tereza Holanová
když mi bylo šestnáct...

Hleděla jsem z okna, hledala jej
Dlouze, mnoho hvězd však pouze
Pro mne svítilo

Čekala jsem na něj, s ním chtěla strávit
Noc, krást čarovnou tu moc
Z níž nic už nezbylo

On schoval se však. Navždy?
Vždyť měl tu býti pro mě
Jež v domě čeká skromně
Že snad mne navštíví

Měl léčit. Bolest hojit
Ne svou zášť si kojit
Měsíc marnivý!

želvoježka

28. prosince 2007 v 1:18 | Tereza Holanová
inspirována inspirativní korespondencí na (ne)inspirativní sonety, geniálního járu Cimrmana, naši milovanou hudbu (S&G), poezii vůbec, divadlo a nesmrtelnost chrousta, inspirována neisnspirativními hodinami studia, musel onen přetlak ven. chocho; s barvičkami si onen literární skvost vychutnáte na literárním serveru, na který vás laskavě odkazuji v rubrice odkazy

mohu si to dovolit, umím celou geogeogeo...tzn. předmět na zkoušku, z něhož jsem dva dny zpět neuměla ani slovo*

vysvětlivky: gender [džendr] = sexuální identita

abych nezapomněla: pro mojeho kamaráda-reaktora!!,prý mi rád vlásky vískává a je natolik zaujat mým úsměvem, že neslyší, jak mručím cos o modrých obálkách* /vrníí/


Zaklel jsi želvu do ježečka,
je to tak, třebaže k nevíře,
kterak však ježelv zimu přečká
v bodlinách namísto krunýře!

Potkal jsi ježka na ulici,
jenž kdysi genderem želva býval,
ač vískáš, tak ses nepopíchal,
bodlinky, mrchy, jsou jen krycí.

Nebo to byla jenom léčka?
Proč by ses v bodliní rozplýval!
S krunýřem do šrotu´s pospíchal,
když zaklel´s želvu do ježečka

Vískáš a ježelv vrní kšticí
jak malé ježaté nezvíře,
želva, jíž potkal´s na ulici.
Ať žije replika krunýře!

V ponuro serenáda spanilá

23. prosince 2007 v 21:48 | Tereza Holanová
Panenka v koutě točí se, točí
ospalé šatečky do větru
vlají, nachově vlají

tak tiše by popolétly
/panenka v den se ukrývá/
prach smyly s očí
do hodin skryly se potají


zametám k ránu, zametám smíchem
červené šlépěje ve sněhu
křičí, ach teskně křičí

panenka nožku má drobnou
/smyslným dřevem vonívá/
laská se tichem
v doteku něžném po jehličí


hodiny skromné plaší, kéž plaší
potají prchají do éteru
za viny modlí se, za viny

nesmysly víří plné něhy
/s šatečky vítr se těšívá/
vilně odnáší
ubité touhy pít maliny
 
 

Reklama